Písnička pro lepší den:
Marek Ztracený - Léto 95


Nové:

Dramione:

Nové • • > > Navzdory všemu < < • • Nové



UPOZORNĚNÍ!!
NEZAPISUJU SE DO TŘÍDĚNÍ SB ;-)

Tento prostor je pozorován... :D


Narozeniny blogu: 31.8.07

Leden 2009

1. Komentářová povídka

31. ledna 2009 v 15:10 | RocQ€rQ@ |  Komentářové povídky
Ahooj takže o co vlastně jde! Já napíšu nějaký úvodní příběh a vy v něm do komentářů buete pokračovat. Prostě někdo naváže na mě a někdo n toho co navazoval a mě atak pořád do kola dokud někdo neuěá závěr! Jo a prosím nepiště sem nic jinýho, jako reklamy a tak prostě prosím vás o to aby tu byla jen ta povídka! dííky
Vaše Rockerka
Taak a teď už do toho

Nic není jak se zdá

Bylo tomu už strašně dávno co Sasuke opustil konohu a Saura s Nrutem se ho vydali hledat. Když ale neuspěli vrátily se a začali žít dál. Jenže Sakura nemohla. Prostě to nešlo, nemohla snést ty pohledy typu: "chudáček Sakura" nebo "Tak to vidíš já ti to říkala!" prostě nemohla. Rozhodla se jednoho večera stejně jako Sasuke zmizet. Zanechala dopis kde se se všemi rozloučila a napsala své důvody a prosila je ať jí nehledají že až bude chtít vrátí se.
Jak říkm, čas plnyul a dokonce i Sasuke se vrátil což se hned rozkřiklo a doneslo se to i k Orochimarovi kter věznil Sakuru a týra jí tak že se z toho málem zbláznila. Naštěstí jen málem. Prtože jí pomohla zmíňka o Sasukem! Chtěla ho ještě jednou vidět. I kdyy to bylo naposledy. Jenže co by udělala? flusla by mu do tváře a nebo by ho obejmula. Musela se z toho vězení nějak dostat. Počkala si vhodnou příležitost a opradu se jí podařilo utéct. Jenže jako Sakura se do Konohy vrátit nesměla. Byo jí jasné že až Orochimaru zjistíže utekla, první místo kde jí bude hledat bude právě Konoha. No jo jenže jak to udělat aby se po Sakuře Haruno slehla zem? běželo jí hlavou. Cestou narazila na nějakého člověka kterého zabil Ninja. Tomu už nikdo nepomůže pomyslela si a oblékla si jeho šaty. Vzala mu doklady. Podle nichž se teď jmenovala Jing Ukuhara (vymyšleno xDD). Jenže co vlasy? prsa si snadno stáhnež obvazem ale vlasy ne! napadlo jí. Vzala tmu dotyčnému brýle a kloubok a vydala se do Konohy. První místo ka se vydala byl obchod s parukami. Vybrala si tam takovou kudrnatou hnědou a také vousy. Žádné zvláštní ale i tak. Vypadala divně. To byl fakt jenže nemohla nic děla. Vydala se tedy do města a náhoda a snad i šěstí tomu chtěly že potkala Hinatu. Zastavila se u ní.
"Dobrý den slečo! Potřeboval bych vaší pomoc!" Hinata se zastavila a přikývla.
"Co byste potřboval?" zeptala se mile.
"Víte, jsem tu noví a nemám kde bydlet! prosím nechtě mě bydlet u vás! nevykládejte si to špatně ale prosím!" udělala ty své pí oči Hinata sice váhala ale přikývla.
"Dobrá ale budete mít pokoj ještě s někým. Víte můj manžel Naruto a já máme sice velký dům ale tak něja se zněj stal penzion. V jednm pokoji spí naše dvě děti, v dalším mi, ve třetím ješě jeden náš přítel a další lidé jako třeba Ino, Neji Rock-Lee a prostě další. Dám ti poko s naším přítelem. Je tam zadarmo a jiné volné pokoje kde by byla ještě jedno postel, no spíš matrace nemáme takže se s tím bude muset vypořádat! Určitě mu to nebude vadit! Jdeme?" Jing přikývl a vydal se za Hinatou. Cestou se jí představil a vymysll si nějaký příběh odkud je a tak. Potají aledoufal že ten přítel není ten který už jí jednou poslal do háje. No né tak doslova po tom co mu vylila své srdce jí řek že je otravná a pk jí ještě omráčl ale dalo by se to tak brát ne?...

Taak a teď už si pokračujte sami =)...


Sakura a Sasuke 7.díl-Čekání na smrt

29. ledna 2009 v 23:17 | RocQ€rQ@ |  Sakura a Sasuke

Napsala jsem jedna tvář? Oh já myslela ale dvě tváře se škodolibímy úsměvy! Za Orochimarem kterého jste si mohli správně tipnout se ještě objevila Karin a výtězoslavným úsměvem na rtech. Myslela si že vyhrála a že jí Orochimaru pomstí! To se ale holčička pěkně přepočítala.
"Jo taak! To už chápu kde si se tak zdržel!" Rýpl si Naruto. Sasuke se podíval na Sakuru.
"Vážně si v pohodě?" špitl. Sakura mlčky přikývla.
Sasuke vztal a přenechal jí Hinatě.
"Blbečku!" osopila se na Naruta Karin ale ten se jen pobaveně smál.
Zatímco se tam ti dva takto dohadovali Orochimaru se Sasukem vedli boj. Vražedně se na sebe dívali a jakokdyby si zdělovali jak jeden druhého zabije. Jenže Karin stále histerčila a stále víc se obracela na Orochimara ať něco řekne.
"Tak DOST!" zakřičel hlasitě i ptáčci na okně se lekly a uletěli nemluvě o Karin ta samím leknutím vyskočila dva metry vysoko.
"Aby ses nepo!" ušklíbl se Naruto a Karin se na něj vrhla. Ten její útoky ale snadno blokoval.
"Proč si jí unesl?"
"Protože jsem si byl jistý že příjdeš!"
"To jako proč?" dělal nechápajícího.
"Protože k ní chováš jisté city! Už tenkrát když si ke mne přišel tomu bylo! Jenže tenkrát si byl ještě tichý ušlápnutý hoch kterému šlo jen o pomstu! Asi se ne nadarmo říká že tichá voda břehy mele!"
"Jestli si myslíš že jsem tu kvůly ní tak to se pleteš! Přišel jsem jen proto že mě Naruto přemluvil! O ní mi vůbec nejde! Ale jsem tu takže?" Sakura sebou lehce trhla. Opravdu to co řekl myslel vážně. Opět jí ublížil. Zoufale se podívala na Hinatu ale ta jen pokrčila rameny a soucitně se na ní podívala.
"Chceš se přesvědčit že si přišel kvůly ní?"
"Klidně!"
Orochimaru na nic nečekal. Odhodil Hinatu na zeď a popadl Sakuru. Naruto nechal Karin a běžel pomoci Hinatě a přitom sledoval co se děje. Karin svůj pohled také stočila na Ora který držel katanu v blízkosti Sakuřina hrdla a opravdu vypadal že chtěl seknou. Se Sasukem to ale ani nehlo. Věnoval tomu jen znuděný pohled a zívnutí. Sakuru pomalu ale jistě naplňoval strach. Ona zemře! Byla si tím naprosto jistá.
"Tak co nechceš si to ještě rozmyslet?"
"Ani mě nehne!" ledově se usmál. Sakuře stekla slza.
"Můžu mít poslední přání?" otočila svůj pohled na Ora který přikývl.
"Sasuke musím ti něco říct..milovala jsem tě víš..i po tom všem co se stalo...ještě před minutou tomu tak bylo...vidíš i za tak krátkou chvilku se můžou změnit citi k člověku a víš proč? Protože od lásky je k nenávisti jen krůček! Už tě nemiluju Sasuke..Ty si mě nikdy nemiloval viď? Vždy jsem pro tebe byla jen otravné děcko a teď možná jen otravné děcko na pohrání do postele!...žij si šťastně s Karin a na mě vzpomínej jako na soupeře který se jednou vrátí a přísahám že tě zabije! Nenávidím tě celím svím srdcem i duší Sasuke" sykla jedovatě směrem k Sasukemu a poté se opět otočila na Ora.
"Řízni rychle a přímo!" a zavřela oči v očekávání náhlé smrti, přece jen si pro ní přijde, pomyslela si trpce.
"Jistě! Už brzy se setkáš se svími rodiči! Vyřiď jim srdečné pozdravy!" ušklíbl se.
Už se připravoval k řezu a Sasuke tam jen tak stál a víraz ve tváři se mu nezměnil. Všechny to dohánělo k šílenství. Přece nějak zakročí ne? To už mu na Sakuře ani trochu nezáleží? Dlouhou dobu byli tým a on to zahodí jen kvůly nějaké pitomé Karin? To přece nemůže myslet vážně. Sakura nesmí zemřít! On určitě něco udělá! No tak Sasuke slyšíš! Neslyší! Ach jo přece to takhle neskončí já ještě nechci jít Sakuře na pohřeb! Rozčiloval se Naruto v duchu. Najednou uviděl krev jen kapičku ale přece. Podíval se na Hinatu a v sekundě se objevil za Orem a zneškodnil ho. Katana spadla na zem a stejně tak i Sakura. Naštěstí se jí nic nestalo měla jen malé škrábnutí jak se jí katana otřela o krk. Jenže se Sasukem to nehnulo. Ten Sasuke který ještě před chvílí utěšoval Sakuru na byl zřejmě pryč. Nebo snad ne?
Sakura vztala a plná vzteku a nenávisti bodla katanu do Orochimara a hned na to se vrhla na Sasukeho. V očích měla zlobu, nenávist, bolest, zklamání a zoufalství. Jak si mi tohle mohl udělat Sasuke? Jak si mohl? Já tě milovala a ty by si mne klidně nechal zabít tím netvorem! To ti nikdy nezapomenu! Zabiju tě Sasuke Uchiho! Budeš trpět! Běželo jí v hlavě.
Sasuke ji odhodil na zeď kam Sakura také dopadle. Přistoupil k ní a vyzívavě se na ní podíval. Jistě že to Sakuru jen víc vytočilo. Uhodila ho pěstí do tváře a podkopla mu nahy. Vytáhla kunai ale Sasuke stále plný síly jí rukama strhnul za nohy a kunai ,která jí vypadla, zabodnul do její nohy. Sakura zasičela bolestí ale nevykřiknula. Kunai následovala ráno do líce a pak druhá třetí. Sakura mu to ale plnými doušky oplatila. Po chvíly se mu vysmekla, vztala, on jí následoval ale než stačil cokoliv udělat, nahromadila chakru a hodila jí po něm. Sasuke vylétl oknem ven a ona skočila za ním. Na rozdíl od Sasukeho který se tu rozplácl, dopadla na všechny čtyři.
"Tak co Sasuke? Máš strach? Tentokrát tu jde o tvůj bezcený život!" odpovědí jí byli čtyři kunaie které jí prosvíštěli okolo hlavy. Jedna jí mírně škrábla do obličeje. Sasuke najednou, jako kdyby se dobil, vyskočil na nohy a vytáhl katanu. Jenže Sakura žádnou neměla a tak mohla jen uhýbat před Sasukeho výpady.
"Nevím kdo by se tu měl bát!" křkl mězi jednotlivími výpady.
"Hraješ nefér ale co se od člena Uchiho klanu dalo čekat že?" tím Sasukeho vytočila na maximum. Jindy ten tak klidný mladý muž, se proměnil v prudký oheň do kterého přilévají olej, byl prostě ten tam!
"To ještě odvoláš ty malá obludo!" jedním výpadem bodl Sakuru do nohy. Sakura upadla a už nehodlala vztát. Veškerou svou sílu právě vyčerpala. Dnes již potřetí pocítila smrt. Tentokrát měla Sasukeho tvář.
"Odvolejto!"
"Ani mě nehne! To radši zemřu!"
"Zemřeš tak jako tak! Ale nejdřív to odvoláš!"
"A když ne?" povytáhla obočí.
"Tak tě k tomu donutím!"
"Mě nedonitíš ani kdybys mě znásilnil! Takže NIKDY!" vykřikla čímž se ještě víc oslabila.
"To není špatný nápad!" naklonil se nad ní. Flusla mu do tváře a kopla ho čímž se už opravdu připravila o veškerou svou sílu.
"Někdo by tu chtěl kopat jo?" usmál se jízlivě a musel se krotit aby nedal najevo svou bolest.
"Zabij mě Sasuke! Dělej si semnou co chceš ale můj názor se nezmění! Možná nejsi podvodník ale svatoušek taky ne! Tak a teď už mě konečně zabij, už nemám sílu na nic! Snad jen na to zemřít ale Sasuke pomatuj si já si tě v příštím životě najdu a na mém místě budeš ty! To já tě zabiju!" Teď už byla vidět jen nenávist. Nic víc. Její oči byli vyrovnané se smrtí a bylo vidět že myslí smrtelně vážně to co řekla. Sasuke vztal a uchopil katanu přímo nad jejím srdcem. Sakura se mu naposledy podívala do očí a čekala, opět čekala na smrt. Sasuke se napřáhl a.....

***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***

Takže,vím že tahle povídka byla sakra krátká ale prostě mi to nedalo abych vás nenapjalo mno xD doufám že se kvůly tomu na mě nezlobíte! Doufám že se vám to bude líbit i když v tom není žádná láska..ale já vámto určitě vynahradím! buď v téhle povídce nebo v jiné...záleží na tom jestli Skra zemře nebo ne...kdo ví?...xDD
Vaše Rockerka

Sakura a Sasuke 6.díl-Stopa

27. ledna 2009 v 18:57 | RocQ€rQ@ |  Sakura a Sasuke

Svítalo...bylo studené ráno...přišel další den. Sakura se dívala z okna které bylo metr od ní. Do místnosti vešel Orochimaru. Něco říkal ale Sakura byla jako hluchá. Dívala se z okna jako už mnohokrát a proč vlastně? Až teď jí to docvaklo, až teď když to řekl Orochimaru. Proč jí to musel odhalit zrovna on? Čeká že pro ní přijde, teď jako už tolikrát. Každý den na něj čekala, jen si to nechtěla přiznat a teď taky ne. Nemůže. I kdyby ho milovala sebevíc, jeho zajímá jen Karin. Třeba mu přišlo vhod že se ztratila, třeba mu přišlo vhod že tam není, třeba si s ní teď někde užívá a je mu fuk co je s ní nebo co by se s ní mohlo stát.
"Zabij mě Orochimaru, prosím, ukonči můj život!"
"Už jsem řekl! Ještě pořád mají dva dny a dnešek ještě neskončil!" odešel.
Sakuře ukápla slza a za ní druhá třetí. Byla jí zima i přes to že bylo třicet stupňů. Proč? Proč se to všechno děje? Co provedla tak strašlivého? Jednoduchá otázka a přesto jí nikdo neodpoví. Třeba takoví Orochimaru, to je lump do morku kostí a nikdy se mu nic hrozného nestalo a ona? Čím se provinila? Milovala kluka který jí ublížil, milovala ho i přes to že jí ublížil a bude ho milovat i přes to že jí bude ubližovat dál.
Sasuke se vrátil zpět k ostatním. Neodpověděl na otázku Karin kde spal a jestli už je vše okey. Přešel to bez povšimnutí a zamířil rovnou k Norutovi a Hinatě.
"Napadlo vás kde by mohla být?" k jemu zklamání oba jen zavrtěli hlavou.
"No nic, vydáme se jí hledat!" rozhodl nakonec i přes Karininy protesty.
"Sasuke, znáš to tu...co tu někde poblíž leží?" zeptal se Naruto.
"Nic jen lesy, potom tu leží zvučná a někde o kus dál Orochimatovo sídlo..no jasně, nemohla by být Sakura tam?" zeptal se s viditelnou nadějí v hlase. Naruto ale jen zavrtěl hlavou.
"Těžko, Orochimara jsme zabili, i on se podílel na zabití jejich rodiny. Myslím že tam nebude!" Sasuke svěsil hlavu. Ale i přes to byl rozhodutý se jí vydat hledat.
"Dneska bychom mohli prohledat okolí a při cestě vyřídit i tu misi. No a poté bychom mohli ještě chvilku hledat!" všichni přikývli, najedli se a vyrazili na cestu.
Dny ubíhali, jeden, druhý a konečně i třetí, čtvrtý, pátý.
Sakura už dva dny nejedla ale pořád byla naživu. Do místnosti opět vešel Orochimaru.
"Proč si mě ještě nezabil? Podle všeho už uběhly tři dny, dokonce uběhlo už pět dní a já pořád žiju! Proč si nesplnil svůj slib?" řekla vysíleně.
"Ty jsi nějaká chytrá! Řekl jsem že tě zabiju pomalu! A to taky dělám! Jestli jsi si mohla všimnout už dva dny jsem ti nedal ani sousto!"
"To má být ta hrozivá smrt? Zemřu hladem? To může trvat týdny!"
"A právě to já chci!"
Sakura jen zavrtěla hlavou a opět se podívala z okna. Má halucinace nebo opravdu vidí to co vidí? Zamrkala, ale obraz nezmizel. Nejradši by křičela ať jdou pryč ale věděla že by to nebylo dobré. Orochimaru by si jich všiml a oni by pryč nešli. Takhle Orochimaru odešel a ona o sobě nedala vědět. Byla radši, věděla že jsou ještě pořád na živu a šťastní, takhle by je vedla na jistou smrt a to ona nechtěla dopustit.
"Sasuke to nemá cenu! Orochimaru je mrtví, podívej se, jeho sídlo je zpustlé není tu známka po životu." Tato slova vyšla z Karininých úst a Sasuke i když nechtěl musel uznat že má pravdu.
"Nejde mi ale dohlavy proč je to jedno okno otevřené!"
"To bude tím, Sasuke, že když jsme ho přišli zabít, lezli jsme i oknem, myslím že to bylo právě toto!"
Sasuke musel uznat že mají pravdu.
"Nebuď smutný Sasuke!" utěšovala ho Hinata ale i jí bylo do pláče. Prohledali už všechny lesy a vesnice a Sakura nikde.
"Nejspíš už je po ní, proč by jí jinak unesli a nedali o ní nic vědět? Už je mrtvá to je na 99% jisté! Měli bychom se vrátit!" Řekla Karin a jen těžko potlačovala tu škodolibou radost. Sasuke přikývla a naposledy se podíval na Orochimarovo sídlo. Strávil tady tolik času, teď by to nejraději vzal zpět. Podíval se do země. Ukápla mu slza. Ale rychle to zamaskoval. Přece by on, ten silný Sasuke Uchiha neplakal. Vidali se zpět. Karin se tam ale ještrě chvilku zdržela.
Našla totiž něco proč by chtěli jít do tohohle sídla. Našla Sakuřinu gumičku. Rychle si jí vzala a doběhla ostatní.
Až teď když odešli se v Sakuře něco zlomilo. Udělala dobře? Podepsala si rozsudek smrti ale nevadilo jí to. Aspoň že oni budou v bezpečí.
Dny ubíhali. Střídal se den s nocí a každý noví den byl pro všechny utrpení. Sasuke s Karin nic neměl, pořád věřil že se stane zázrak. Ale ten nepřicházel a Sasuke pomalu strácel naději. Až jednou večer k němu Karin přišla a lehla si k němu, políbila ho a řekla: "Zapomeň na ní Sasuke! Žij dál, jen semnou máš budoucnost! Sakury mi je líto ale ona už nežije!"
"Žije! Určitě žije! Kdyby zemřela věděl bych to!"
"Sasuke tak si to konečně přiznej! Já tě miluju a Sakura bůh ví kde té je konec! I kdyby byla na živu tady nikde není! Pomiluj se semnou a zapomeň už na ní jednou pro vždy." a konečně ho políbila. On jí polibek nakonec opětoval. "Karin je úplně jiná než Sakura, možná právě to potřebuju abych na Sakuru zapoměl!" Prolétlo mu hlavou když jí zbavoval trička. Zajel jí rukou do vlasu a zavadil o gumičku. Měla vlasy svázané. Ani nevěděl proč a otevřel oči ale Karin si ho najednou otočila aby byl pod ní.
"Dost!" zakřičel najednou Sasuke až se Karin lekla a spadla z něj. Sasuke si tu gumičku pořádně prohlédl. Něco mu připomínala a krom Karininých vlasů na ní byli ještě jiné růžové vlasy. Najednou mu do mysli vjela ta chvíle tenkrát tam v lese. Sakura si zagumičkovávala vlasy.
"Karin kde jsi tu gumičku vzala? Ty si přece vlasy negumičkuješ!"
"Já..no..víš Sasuke.." moc do řeči jí nebylo.
"Dělej mluv!" naléhal.
"No našla jsem jí u Orochimarova sídla ale to nic neznamená, takovích gumiček je!" snažila se to zamluvit.
"Jistě!" řekl ironicky.
"Naruto, Hinato!" přivolal si své přátelé.
"S tebou si to ještě vyřídím!" ubezpečil Karin a vydal se svím přátelům naproti.
"Co se děje Sasuke?" vyzvíádal když si zavazoval župan.
"Nevím proč ale mám neblahou předtuchu že Orochimaru ještě žije a vězní Sakuru! Musíme tam! Rychle než se jí něco stane, jestli už není pozdě! Všechno vám povím cestou!"
"Ale Sasuke..." Naruto chtěl něco nmítnout ale Sasuke zavrtěl hlavou a řekl že za minutu je sraz venku.
Sakura byla už úplně vysláblá. Cítila jí (smrt) jak se přibližuje. Kéž by ho mohla ještě jednou vidět a říct mu jak ho miluje a že udělala chybu. Smět ho naposledy políbit! Bohužel věděla že jsou to jen sny, sny které se nezralizují. Smrt už si na ní brousí kosu. Věděla že za pár hodin už nebude na tomto světě.
Sasuke po dlouhé době použil Sharingan aby se k Orochimarovi dostal co nejdříve. Věděl že za každou chvíli může být pozdě a to si nemůže dovolit. Naruto s Hinatou mu jen s těží stačili ale nakonec v celku brzy dorazili k Orochimarovu sídlu. Mlčky se rozeběhli do sídla. Byli opatrní ale věděli že jestli je Orochimaru na živu že o nich ví. Jemu by neproklouzla ani myška. Ovšem nikdo proti nim nezaútočil. Bylo to až moc jednoduché, Sasuke se tím ale nezabíval. Rozeběhl se směrem kde ještě pořád bylo otevřené okno. Rychle rozrazil dveře. Pohled který se mu naskytl mu do očí nahrnul slzy. Před ním seděla na studené zemi svázaná, pohublá dívka a ke všemu bílá jako stěna.
"Sakuro?"
"Sasuke?" odpověděl mu slabí miziví hlas.
"Sakuro!" Rozběhl se k ní a objal jí.
"Sasuke, já..mám jen chvilku ona už se blíží víž...už si na mě nabrousila kosu...zachvilku tu bude slišíš ty kroky? Jsou tak strašně hlasité už bude blízko, už bude blízko!" opakovala stále. Někdo by mohl říct že mluví jako blázen ale nikdo netušil co si tu musela protrpět. Nikdo netušil že tu každý den musela protrpět jako otrok a ještě k tomu bez jídla.
"Šššš to bude dobré! Já jí tě nedám! Neboj!"
"Sasuke...já ti musím něco říct! Musím ti to říct dřív než zemřu..jinak bych nemohla klidně uřít a já chci abys to věděl..."
"Tak nemluv ty budeš žít!"
"O tom dost pochybuju Sasuke!" ozvalo se za ním. Sasuke se otočil a spatřil známou škodolibou tvář.

***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***

Mno..tak konečně jsem napsala další díl. Máte štěstí, jsem nemocná takže jsem se přemohla a i přes to že j mi trochu blbě jsem něco napsala...Nepatří to mezi nejlepší díly to určitě ne ale snažila jsem se mno...Doufám že budete spokojený =)

ŘETÍZÁK

26. ledna 2009 v 18:26 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Jak se vítáš s kamarádkama? » Tajný pozdrav? nee kecám..upe normoš viď Tome? xD
Od koho sis tendle řetězák vzal Od Ejmi..no pstě holky mího bratříčka xD
Máš kolem sebe lidi,kterým důvěřuješ?»Jistěěě xD
Od koho ti přišla poslední zpráva na ICQ? » Od Lukáše xD
Bavi tě tenhle řetězák? No coment xD...tfl kdyby ee tak už sem to vypnula ne? xD


BUĎ/NEBO
Cola/Sprite» Cola xDD
Orbit/Winterfresh» Winterfresch xDD
Hranolky/Smažák» To nejde zvlášť pstě musí dohromady xD
Scene/EMO» Milujeme (D)EmO! xP xDD
Vana/Sprcha» Vana xDD
Notebook/PC» Obojíí xDD
Vodka/Pushkin» Abstinent..příležitostní alkoholik...asi spíš vodka xD
CO TĚ NAPADNE KDYŽ ŘEKNU:
Pláž»
Západ slunce
Pírko» vana xDD
Lžička» spánek xD
Kapesník» postel xD
Motýl» kravata xD
Peníze» Žebráky v Praze xD
DOPLŇ:
Miluji» ...
Nesnáším» Bráchuu xDD
Obdivuji» Rodiče a lidi co něco dokázali?
Chci být» Medvídkeem xD
Závidím» .. Nejsem závistivej člověk ale závidím psům že nemusej do školy xD
Dokážu» .. Kolik máte času? xDD

Sakura a Sasuke 5.díl-Únos

25. ledna 2009 v 19:20 | RocQ€rQ@ |  Sakura a Sasuke

Sakura vztala a už klidná a rozhodnutá bojovat za svojí lásku šla zpět. Na ústech jí pohrával ledoví úsměv. Měla plán, dokonalí plán a i když zklame nevadilo jí to. Protože měla další a další plány. Sasuke musel být její, jen její a nikoho jiného!
"Ona s námi nemůže jít!" řekla jako by mimochodem.
"Proč?" nechápal Sasuke.
"Vadí ti tu snad?" musel se sám pro sebe usmát že by jí měl tam kde by chtěl?
"Ne to vůbec!" vysmála se mu což ho vytočilo.
"Jen že Tsunade jí neposlala s námi na misi, tedy nemá tu co dělat!"
V Karin to vřelo, bylo to na ní vidět. Už teď Sakuru nesnášela za to jak byla krásná. Co by ona dala za její drobnou postavu a růžové vlasy které museli každého upoustat. Ale Sasuke patří jí tak co. Jenže jí štvalo že Sakura měla pravdu a ona se od Sasukeho nechtěla odloučit.
"Nedělej si starosti! Jdu jen jako doprovod s misí to nemá vůbec co dočinění!" Sakura se usmála co nejlépe uměla.
"Dobrá tedy!" a opět se opřela o strom. Vyčesala si vlasy na temeno a zagumičkovala je, umožnila Sasukemu pohled na její krásný dlouhý krk.
"Co jít spát?" navrhl Naruto a všichni jeho návrh přijali. Sakura se pod ten strom natáhla a zavřela oči. Sasuke si lehl na zem asi o dva metry dál než Sakura a Karin mu dala svojí hlavu na jeho hruď. Jak rád by tam měl Sakuřinu hlavu, jak rád by čichal její vůni. Ovšem nemohl a byl si toho vědom, musel se tedy krotit. Karin mu něco šeptala ale on jí nevnímal, pohledem zabloudil na Sakuru která jeho pohled zachytila.
"Dobrou noc a sladké sny!" prohodila se sarkasmem, kterého si všiml jen Sasuke a rozčílilo ho to. Proto políbil Karin do vlasů.
"Dobrou!" odpověděli Naruto a Hinata.
Sakura jako jediná spala sama, nevadilo jí to ale časem se přistihla jak kontroluje Sasuke s Karin jestli nedělají něco jiného než že jen leží. Ale ti jen spokojeně oddechovali. Všichni spali, v lese bylo ledové ticho, takové ticho že Sakuře trhalo ušní bubínky. Dala by cokoliv za nějaký zvuk noční přírody. Jenže ne, tohle bylo jako ticho před bouří, nebylo to dobře. Něco bylo špatně. Pohlédla do koruny stromu.
"Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa" zaječela než jí někdo položil ruku na ústa. Jenže pozdě. Všichni byli vzhůru a připraveni bojovat. S něčím ovšem nepočítali. Že Sakura bude rukojmí. Zatím co ostatní ninjové pozabíjeli ten jeden Sakuru unesl. Nikdo si její nepřítomnosti nevšiml do té doby dokud nepozabíjeli všechny ninjové. Jenže to už bylo pozdě, to už byl Orochimaru daleko i se Sakurou.
Sakura pomalu ale jistě přicházela k sobě. Když spatřila ten protivný obličej radši své oči opět zavřela. Nechtěla se na ně dívat. Bylo jí do pláče, potřebovala ze sebe dostat všechny ty zážitky za poslední dny ale nedopřála mu ten pohled, pohled na její slabost.
"No konečně Sakurito!" nesnášela když jí tak říkal.
"Myslela jsem že jsi mrtví!" řekla s naprostým klidem a vyrovnaným hlasem.
"Měl jsem na mále to ano ale naštěstí jsem se z toho dostal!" vysvětlil jí se škodolibím úsměvem na rtech.
"Proč si mě zajal? To ti nestačily moji rodiče? Copak ti to nestačilo?"
"Víš kdysy jsem se zapřísahl že zničím celí rod Haruno a to znamená i tebe! Neměla jsi mne odmítnout kvůly tomu floutkovi Sasukemu aspoň vidíš že já svoje slibi plním!"
"Tak proč mě nezabiješ? Proč jsem ještě na živu?"
"Protože chci zabít i Sasukeho! Ano nemysli si je mi jasné že tě půjde stůj co stůj hledat! I on mi něco dluží a to splatí svím životem! Je víc než jasné že tě miluje a nenechal by mi tě na pospas. Dřív nebo později se tu oběví." vypadalo to že si spíš mluví pro sebe.
"Tak to těžko!" skočila mu do jeho úvah Sakura.
"On má teď Karin a mě nenávidí! Pochybuji že mě půjde hledat! Spíš se mě konečně zbaví!"
"Uvidíme, uvidíme! I kdyby tvoji věrní přátelíčkové Naruto a Hinata tě hledat budou a on jistě s nimi!"
"Nebude! On určitě ne! A jestli jemu nebo Narutovi s Hinatou skřivíš vlásek na hlavě zabiju tě! Vem si radši mne a je nech být! Prosím!" už skoro plakala. Byla schopná za něj i potom co jí udělal i za Naruta s Hinatou položit vlastní život.
"Už jsem řekl! Ale neboj dávám jim tři dny! Jestli tě nenajdou do té doby pěkně pomalinku tě zabiju a pak to nalíčím tak aby tě našli mrtvou a nechám jim vzkaz a nebojím se že by se nechtěli pomstít tomu kdo zabil jejich nejlepší kamarádku." odešel. Sakuře vytryskli slzy. Neměla strach ani se nebála, jen ten pocit že by kvůly ní měli zahynout její přátelé jí trhal srdce na milinké kousky. To přece nejde. Nejradši by za ním vystartovala ale byla svázaná. Všimla si že má rozpuštěné vlasy, někde musela stratit gumičku. Byla to pro ní jistá naděje ale taky muka kdyby jí našli byla by to pro ně stopa a určitě by věděli kam jít. Sasuke aspoň ano, vždyť to tu v okolí znal jako své boty, taky tu strávil nejméně tři roky.
"Kde je Sakura?" vykřikla Hinata když poslední Ninja dopadl mrtví na zem.
"Sakuro?" volal Naruto.
"Sakurooo!" zopakovala Hinata.
"Určitě vzala do zaječích aby se nemusela prát! Nechala vás na holičkách to je celí!" rýpla si Karin.
"Sasuke řekni si tý sví krasotince laskavě něco tohle nehodlám poslouchat!" usadil jí Naruto. Vyslovil totiž slovo KRASOTINKA jako tu nejhorší nadávku v životě.
"No tohle! Sasuke řekni mu něco!" dožadovala se Karin obrany.
Sasuke ale stál nehybně na svém místě a zaujmutě pozoroval toho ninju. Někoho mu připomínal, ten znak, to oblečení, ta tvář. Ať chtěl sebevíc nemohl si vzpomenout.
"Počkáme do rána? Teď bychom asi stejně nic nevykoumali!"navrhla i když ne moc ochotně Hinata. Všichni přikývli a vrátili se do svích poloh.
"Víš milá Karinko, ať už ti to vadí sebe víc Sakura nám zachránila život! Kdyby nezačala křičet ti ninjové nás mohli podříznout ve spánku! Navíc Sakura je velmi dobrá bojovnice! Nemá proč by utíkala z boje!" vedl si Naruto dál svou.
"Ta růžovlasá bárbí a bojovat jo? Hahaha vtip století! I myš s páskou na oko, vylámanýma zubala, berlí a zlomenou nohou by uměla bojovat lépe než ona! Za to dám krk!"
"Abys o něj nepřišla milá Karinko!" ironicky zrobňoval její jméno což jí vytáčelo.
"Mohli byste toho laskavě nechat? A ty Karin dneska chci spát sám takže dobrou noc!" odešel. Karin se za ním dívala jako by viděla strašidlo. Chtěla něco namítnout ale Naruto jí umlčel nějakou stupidní poznámkou a tak dala pokoj.
Lehl na plácek u jezírka kde předtím seděla Sakura. Cítil jí tu, kéž by tu teď byla s ním a ne někde, neznámo kde. Rozčilovalo ho a zároveň trápilo že nevěděl kde je a co s ní je. Je ještě vůbec naživu? Určitě ano kdyby byla mrtvá cítil by to. Zavřel oči a nečekaně rychle usnul. Jak by taky ne když se mu zdálo o Sakuře. V tom snu byla Sakura růžovlasá víla která tančila na hladině jezírka a sladce se na něj usmívala.
Její pohyby jako by se ho i přes tu dálku dotýkali, i přes tu touhu která ho spalovala a přes kterou tožil se jí dotknout to musel vydržet než k němu přijde sama. Jenže to nešlo. Netrvalo ale dlouho a Sakura k němu přišla a přisála své rty na jeho krk. Byla tak jemná a něžná. Slabě zasténal. Rukou jí zajel do vlasů aby se jí mohl podívat do obličeje. Její krása až brala dech. V životě tak krásnou dívku neviděl. Měl nutkání jí políbit ale bál se, bál se že je to jen sen který se s kohoutím zakokrháním rozplyne jako mýdlová bublina a stejně tak se bál že se rozplyne ta dívka a že už jí nikdy neuvidí. Převzala tedy iniciativu a políbila ho sama. Její rty byli teplé a sladce jemné. Laskal jí horní ret a ona ho hladila po zádech.
Vnikl jazykem do jejích úst a hrál si s jejím který mu přišel vstříc. Najednou ho ale odstrčila a opět se vydala na vodu. Jenže netančila ale vzdalovala se. A čím víc se vzdalovala tím víc byla průsvitnější až nakonec zmizela úplně.
"Sakuro, Sakuroooooooooo!" křičel a vzápětí se probudil celí spocený. Byl to jen sen, jen sen který se může brzy stát skutečností, brzo a to v tom případě že jí nenajde včas...


***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***

Taak a další díl na světě! jen doufám že se vám bud líbit mno..nevím n jak dlouho je to poslední díl! budu se snažit psáti přes týden ale nezlo te se že už to nebude tak častý protože přece jen škola mě trochu zmáhá mno to vztávání a tak ale budu se snažit slibuju..;)
Vaše Rockerka

Sakura a Sasuke 4.díl-Boj na život a na smrt

25. ledna 2009 v 12:35 | RocQ€rQ@ |  Sakura a Sasuke

V Sakuře to vřelo. Bolelo jí koukat se z toho okna. Zvedla se a utelka do svého pokoje.
"No to je hezký! Zrovna když se mi jí odtamdut podařilo dostat! Co v tom okně prosím tě viděla?!" nechápala Hinata a společně s Narutem šli k oknu. Jakmile spatřili to kvůly čemu pravděpodobně utekla, otevřeli pusu.
"Chápeš to Naruto?"
"Co? To proč Sakura utekla nebo to že se tam Sasuke líbá s tou holkou?"
"To proč si takhle ubližují! Hele di tam a řekni mu že m´musíme za Tsunade já dojdu za Sakurou!"
Naruto přikývl a každý si šel svou cestou.
Hinata opět se zaklepáním vztoupila. Uviděla Sakuru, ale neplakala jak by čekala. Seděla na okně a dívala se někam do dálky, opět na sobě měla ty černé šaty. Bylo jí Sakury líto, tohle si nezasloužila. Ovšem ona nemohla dělat nic a to jí trápilo ještě víc než to že je smutná.
"Sakuro, promiň že ruším ale Tsunade nás chce vidět!"
Sakura se mlčky přikývla, zvedla se a šla dolů.
Naruto mezitím došel za Sasukem ven.
"Ehm!" upoutal jeho pozornost.
"Ano Naruto?" odtrhl se od Karin a možná na něm bylo trochu vidět že je rád že je Naruto vyrušil a tím ho vysvobodil ze spárů téhle Karin, což se o ní říct nedalo.
"Tsunade nás chce vidět!" Sasuke přikývl a otočil se zpět ke Karin a něco řešily. Vypadalo to že se Karin od něj nechtěla odloučit ale Sasuke byl nekompromisní a tak nasupeně odešla.
"Copak? Problémy v ráji?!" dobíral si ho.
"V ráji? Připadalo ti to co si viděl jako ráj?"
"Nevim, já mám Hinatu ale líbal si se s ní takže..."
"Co?" skočil mu do řeči.
"No tak proč by ses s ní asi tak líbal?"
"Viděla nás Sakura?"
"Cože? Proč se ptáš?" Naruto to nechápal, zaskočila tahle otázka ho zaskočila.
"Tak viděla nás nebo ne?" byl nekompromisní.
"No..." nedořekl protože k nim právě přišli Hinata se Sakurou.
Sasuke se na Sakuru sarkasticky usmál. Ta mu ale nevěnovala ani pohled. A takhle šli až k Tsunade. Naruto ruku v ruce s Hinatou, Sasuke mluvil o Karin a Sakura mlčela, nedávala na sobě znát žádné emoce. To Sasukeho vytáčelo. Třeba je neviděla, Naruto mu přece nic nepotvrdil ale ještě bude mít spousti příležitostí jí Karin představit.
Vešli do kanceláře kde na ně Tsunade čekala. Přijala je s úsměvem ale nebyl to šťastný úsměv, zase viděla Sakuru v černých šatech a to jí lámalo srdce! Byla skoro jako její matka a vidět jak se dcera trápí není příjemné. Věděla že když má Sakura neutrální že to znamená že skrývá smutek, protože když se radovala vždy to dala najevo, svůj smutek ale ne protože nechtěla aby jí ostatní viděli jako slabou dívku.
"Dobrý den Tsunade!" pozdravily.
"Dobrý den mládeži, brzo očekáváme útok jednoho klanu a potřebujem jeden tým který by to šel omrknout. Podle zpráv by měli být někde u našich hranic. Ale než se vydáte na cestu měli byste si zatrénovat a to ve dvojicích Naruto, Hinata a Sakura se Sasukem."
Sakura se ironicky usmála. Teď se mu bude moct pomstít za všechno co jí provádí. Stejně jako ostatní přikývla a odešli na hřiště.
Postavila proti Sasukemu a spojila ruce. Její chakra byla vidět. Rozeběhla se proti němu a udeřila ho. Nečekal to, odletěl o deset metrů dál. Nicméně na nic nečekal a také zaútočil. Nečekal ale že Sakura vyndá kunaie a hodí je proti němu. Ovšem díky jemu ohromně dobrému postřehu všechny vykryl.
http://fc04.deviantart.com/fs15/i/2007/306/9/9/Sakura_fights_Sasuke_by_tcumm001.jpg
"Tak slečna používá i kunaie jo? Má to být trénink!"
"I při tréninku se používají kunaie!"
"Jo ale né takovím způsobem aby mě málem zabily!"
"Nerozbreč se!"
"Tak dobře! Jak chce, trénink na život a na smrt? Uvidíme kdo vyjde živí!"
http://fc80.deviantart.com/fs26/f/2008/040/7/b/Sakura_vs_Sasuke_by_MuzzaThePerv.jpg
Začala na něj útočit takovím způsobem že nestačil její útoky vykrývat natož také útočit. Jednu kunai mu zasekla do nohy a Sasuke ať ho to bolelo jí vytáhl a bodl jí do ruky. Její obličej udělal bolestivou grimasu, ovšem nevykřikla, nevidala ani hlásku. Rukou jí chtil za vlasy a podkopl jí nohy. Poté si na ní obkročmo sedl a šklebil se.
"Tak co? Ještě pořád chce trénink na život a na smrt?!"
"Ano, na tvojí smrt!" vykřikla a použila chakru aby ho od sebe odhodila dál. Vytáhla katanu a přišla k Sasukemu. Přiložila mu katanu na krk.
"Myslím že to ty nebudeš! Nevijdeš živí! Konečně se ti pomstím za všechno co si mi udělal!" Na krku se mu objevil pramínek krve, ovšem ještě byl dost silný aby jí katanu odhodil. Poté jí vzal a jedním gestem povalil Sakuru na zem.
"Role se vyměnily!"
"Udělej to rychle prosím!" řekla s ledovím klidem. Vyvedla ho tím z míry. Ona chce zemřít? Proč? Sasuke sklopil hlavu ale nato jí opět zvedl. Přiložil jí katanu na strnu kde měla srdce. Naposledy se podíval do těch jejích velkých, zelených očí. A opravdu byl připraven to skončit. V tom po něm ale skočil Naruto a pořádně ho profackoval.
"Člověče blázníš? Budeme jí potřebovat! Tohle měl být trénink né vyřizování účtů! Pomátl si se?" Nadával.
Hinata přistoupila k Sakuře a pomohla jí vztát. Sasukeho jako kdyby polili ledovou vodou. Uvědomil si co chtěl udělat a provinile se podíval na Sakuru. Nevěděl to jistě ale jeko kdyby jí z očí tekly slzy. Ovšem neviděl jí do obličeje tak si tím nebyl jistý. Hinata jí odvedla.
Po dvouch hodinách kdy opět trénovali ale tentokrát Hinata se Sakurou a Naruto se Sasukem, se vydali na cestu.
Šli asi čtyři hodiny, už byla skoro tma a tak se rozhodli že se utáboří. Rozdělali oheň a chtěli ulehnout. Když v tom se někdo blížil jejich směrem a volal Sasukeho jméno. Všichni se okamžitě postavyli do bojovné pozice a jen s hořkostí ji opustily když zjistily že je to Karin, ta dívka která se líbala se Sasukem.
"Karin? Co tu děláš?" nechápal.
"Přišla jsem za tebou! Stýskalo se mi!" řekla jako by nic a políbila ho.
Sakura se posadila a opřela se o strom. Zavřela oči. Co na ní viděl? Vždyť nebyla ani moc hezká! Otevřela znovu oči a spatřila jak se líbají. Opět ty oči rychle zavřela. Na tohle ona vážně neměla! Nechápala to! Přece mu jasně řekla že ho nemiluje a najednou jí vadí že se líbá s jinou, nač ten náhlí zmatek. Sakura se zvedla a mlčky odešla do lesa. Nikdo nic nepostřehl. Posadila se na okraj jezírka a dívala se na hladinu ve které se odráželi hvězdy. Tohle mohla teď prožívat ona, kdyby nebyla tak hloupá. Proč se vlastně zabívá minulostí? Vždyť ta nemá budoucnost. Musí se zabívat přítomností i když není zrovna přívětivá, jenže jen ta má budoucnost a jestli ve svojí budoucností chce počítat se Sasukem musela svést s tou Karin boj. Boj na život a na smrt....



***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***

Mno tak nevim jestli jsem dodržela slib no ale snažila jsem se...dufám že se vám to bude líbit..jste moc hodní že to vůbec čtete mám vás mooc ráda zlatíčka moje =) a slibuju že se polepším a napíšu delší teď me tlačil čas ale to příště vám to určitě vynahradím ;)
Vaše Rockerka


Sakura a Sasuke 3. díl-Žárlivost

25. ledna 2009 v 1:08 | RocQ€rQ@ |  Sakura a Sasuke
Sakura byla nervózní ale nedávala to na sobě znát. Jelikož si opřel ruce vedle její hlavy nemohla utéct ale alespoň se pokusila změnit řeč.
"Nepřišel ses náhodou omluvit?" řekla chladně.
"Teď mám lepší zábavu!" trochu se poodtáhl ale rukama se stále opíral ozeď. Prohlédl si jí odhlavy až k patě, jasně že jí tím chtěl vyprovokovat ale ona se jen usmála.
"Zničil si mi košilku!" řekla jakoby nahněvaně.
"Moc tě zahalovala!" hltal očima její postavu.
"Neprotiřečíš si tak trochu? Neříkal si náhodou že bys na mě nic neviděl? A teď by ses na mě div nevrhl!" posmívala se mu čímž ho vytáčela.
"Nebuď drzá maličká! Víš co je divné?!"
"Co?"
"Potom všem si ještě otravná! Ještě víc než když jsem odcházel!"
To Sakuru ranilo. Už nikdy od nikoho nechtěla slyšet tahle slova "Seš otravná" tenkrát když Sasuke odešel velice jí to ranilo. Stáhla se do sebe a teď zase jenže tentokrát je silnější. Vrazila mu facku čímž ho ale víc popudila.
"Myslel jsem si že si se změnila, že jsi vyrostla ale ne pořád si stejná možná ještě dětinčtější!" Sám nevěděl kde se to v něm bere, jeho slova, která vypouštěl z úst, byli zbraňě, zbraně které jí bodali do srdce.
"A víš co? Možná máš pravdu?" podívala se mu zprudka do očí.
"Tak tě ani nebude udivovat tohle!"
V tu ránu ho od sebe odstrčila, vzala si věci a vyskočila oknem ven. Utekla. Jenže on musel za ní. Dopadla na všechny čtyři a dala se na útěk. Měla velký náskok který stratila když se oblékla. Měla na sobě to co nosívala dřív. Červené šaty. Běžela, přidávala ale slyšela že je za ní. Opět získala náskok a běžela ke skalám. Přesněji řečeno na ně.
Sasuke nechápal proč leze na skály. Byla to past? Dělala to záměrně? Nebo prostě jen proto že se jí připletly do cesty? Čekal ho šok, když poté co vylezl nahoru nebyla nikde. Ale zároveň jako by byla všude. Viděl jí v každém kameni, stromě, keři. Slyšel jí v každém závanu větru a cítil jí ve všem tady. Neopovážil se ani dýchat když se za ním objevila a on cítil její dech na jeho krku. Měl z toho husí kůži.
"Nechápu tě!" v jejím hlase nebyl žádný vztek ani bolest ze vzpomínek, bylo to upřímné.
"Jak to myslíš?" nechápal.
"Proč za mnou chodíš když jsem tak otravná!"
Zarazil se. Měla pravdu.
"Třeba proto že musím!" to zase nechápala ona. Člověk přece nic nemusí pokud nechce! A to také vyslovila nahlas.
"Člověk přece nic nemusí když nechce!" zopakovala svou myšlenku.
"No právě!" lišácky se usmál a otočil se.
"Nenávidím tě!" vrtěla hlavou.
"Nenávidím tě za to že jsi mi tak ublížil! Já tě milovala víš! Jenže to už je všechno pryč! Neměl si se vůbec vracet! Proč si přišel zase mě trápit? Užívat si na úkor mého trápení, vidět jak trpím protože mě trápíš?!"
"Přišel jsem protože jsem chtěl vidět tvůj úsměv. Jenže za celou dobu co jsem tu jsi se ani jednou neusmála a když tak né upřímě!"
"Dřív ti vadilo když jsem se smála! Přišlo ti to otravné!"
"Jenže dříve není dnes a vůbec Sakuro o co ti vlastně jde? O pomstu? Ty nejsi pomstychtivá, nebo ti de snad o něco jiného?"
"Nech mě být Sasuke a už nikdy se ke mně nepřibližuj slyšíš? Nikdy!" Křičela.
Sasuke se na ní otočil a vzal jí odličej do dlaní. Sakura nevěděla co má dělat a raději sčervenala.
Jenže to Sasukeme nestačilo. Musel jí políbit prostě musel. Osvětloval je měsíc, jen díky němu na sebe viděli. Sasuke se k ní mírně naklonil a přisál její ústa na ty své.
Vpíjel se do nich tak strašně pomalu a něžně. Ochutnával její rty, chutnali mu byli neuvěřitelně sladké, jemné, teplé a navíc sladké. Jenže jí to bolelo. Měla pocit že si jen pohrává s jejími city, ještě před chvílí na ní byl hnusný a teď jí tu líbá. Odstrčila ho od sebe.
"Tohle už nikdy nedělej jasný!" křičela na něj.
"Proč?" ptal se spíš ze zvědavosti.
"Protože to nechci!" upřesnila.
"Líbilo se ti to! Vím to!"
"Nějak si věříš! Nezapomínej na to že tě nenávidím! Nemám důvod aby se mi to líbilo!" mluvila chladně.
"Omyl ty mě miluješ!"
"Nemiluju tě!" zněla její slova. Sama byla překvapená s jakou rázností a klidem to řekla. I jeho to vyvedlo z míry. Teď si už opravdu nebyl jistý.
"Budeš toho litovat!" řekl rozčíleně.
"Cože?" nechápala.
"Dokážu ti že mně miluješ, dokážu ti to a ty to budeš muset přiznat! Jenže nejdřív budeš trpět!" znělo jeho proroctví před tím než zmizel. Sakura to nechápala. O co mu šlo? Nenáviděl jí nebo jí miloval? Proč tahle ošklivá slova? Proč chce aby zase tepěla? To on by měl trpět!
Netušila však že trpí a víc než by si kdy dokázal představit. Ty dvě chladná slůvka jenž vypustila z jejích růžovích rtíků ho bolely. Věděl co musí udělat. Ovšem pokud je pravda to co říkala a nemiluje ho poté to bude fiasko ze kerého se bude těžko dostávat ven.
------------------------Druhý den------------------------
Sakura ležela ve své posteli, stále oblečená tak jak se vrátila z venku.
Byla tak strašně unavená že nepřišla na snídani ani na oběd. Prostě ho jen tak prospala. Jenže se jí zdály ošklivé sny a ke všemu se do nich mísily vzpomínky. Když po několikáté usla, zdál se jí sen o její matce. Byla jí podobná. Zdálo se jí jak si s ní povídá zatím co se nepřátelský klan blíží s jediným cílem zabít její rodiče. Proč vlastně? Jen tak pro zábavu? Zrovna se z ní snažila dostat proč je smutná, zda je to kvůly němu, tomu který odešel a řekl jí že je otravná. Sakura ale jen něco odsekla a odešla pryč. Kdyby věděla že je to naposledy co své rodiče vidí, nikdy by neodešla. Oheň, křik, volání o pomoc, panika, boj...opět se probidila a celá se klepala.
Do pokoje po zaklepání vešla Hinata a okamžitě si všimla že není něco v pořádku ale nic neříkala. Jen si k ní přisedla a objala jí. Sakuře se spustily slzy. Proč se tohle všechno dělo zrovna jí? Né že by to přála někomu jinému ale přece by se to nemuselo dít vůbec!
Po hodné chvíly sešla Hinata i se Sakurou dolů do obýváku. Sasuke tu nebyl. Sakura se opět sedla na své místo a zadívala se z okna.
"Co jí je?" ptal se Naruto. I přes to že zaujala svojí pozici, vypadala jinak, smutněji.
"Nevím!" pokrčila Hinata smutně rameny. Bylo jí Sakury líto.
Sakura se dívala z okna ale tentokrát to nebylo jen tak někam do blba. Teď se dívala určitým směrem a na určité osoby. Venku stál Sasuke ještě s někým a bavili se, smáli se. Jak je to možné? Potom co včera udělal! Políbil jí! To si s ní vážně jen pohrával? Nebo je to jeho pomsta? Chtěl aby žárlila? To je ta pomsta? To se mu nepovede nikdy! Sakura otevřela pusu. Oni se líbají, ona ho políbila a on to opětuje? Po tom všem? Co si o sobě vůbec myslí? To přece není možné! Nechala se tím pocitem zžírat. Opravdu žárlila, jenže věděla že jemu to dát najevo nemůže. Nesmí!

***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***

Ahojda lidičky...vím že tenhle díl je nic moc ale slibuju že příště to napravím! mějte se pěkně a dobrou noc xDD mno jeliko že jedna hodina a deset minut tak spíš dobrý ráno ale detail že xDD
Vaše Rockerka

Sakura a Sasuke 2. díl-Zakázané ovoce

23. ledna 2009 v 23:39 | RocQ€rQ@ |  Sakura a Sasuke
"Malá, malinká, maličká!" nepřestával.
"Mlč! Slyšíš!" křičela do ticha.
"Pořád stejně otravdná!"
"Buď už sticha! Já nejsem malá! A ani se tak nechovám! Mlč už!" na tváři se jí objevily slzy. Sasuke se najednou objevil za ní.
"Copak? Snad nebrečíš?! Nebuď jak malá!"

http://another-heaven.twinbells.org/top-sasusaku1.jpg

špitl jí opovržlivím tónem do ucha. Věděl že jí to ranilo. Otočila se na něj a začala do něj bušt pěstmi. Sasuke jí chytil ruce a vztáhl je dolů.
"Pusť mě!" křičela.
"Abych měl modřiny? Díky nechci!"
"Proč mi pořád jen ubližuješ? Copak neumíš nic jiného?" podívala se mu zpříma do očí. Nečekal to a povolil stisk jak ho to vyvedlo z míry. Sakura toho využila, vymanila se z jeho rukou a utekla do svého pokoje kde si lehla na postel a brečela jako už dlouho ne. Naposledy když odešel Sasuke a zabili jí rodiče, ano to brečela naposledy. Poté si slíbila že už nikdy nebude brečet! Nikdy už kvůly němu a stačil jeden jediný den a všechno je pryč, všechny sliby, všechny naděje že by se zase mohla zamilovat do někoho jiného, všechno šlo do háje a ona s tím nemohla nic dělat. Pořád je ale silná i když brečí, dokázala by ho zabít jenže to ona nedokázala, byla přece ANBU a ty by neměli lidi zabíjet ale léčit ne? Jenomže je to Sasuke a zde nejde jen o to že je ANBU ale že je to právě Sasuke. Proč je svět k ní tak krutý? Co udělala?
Sasuke pořád stál na chodbě, díval se za ní a věděl že to co udělal nebylo správné. I jeho to trápilo ale musel to udělat.
http://www.graphicsdb.com/data/media/433/Sad_Sasuke.jpg
Opřel se o její dveře. Najednou m uto přišlo děsně nesmyslné jenže už se stalo a vlastně si za to mohla sama ne? Ona ho vyprovokovala! Jenže tohle přehnal! A nebo udělal dobře? Neměl by se omluvit? Stála by vůbec o tu omluvu? "Sasuke co to děláš? Přišel si jsem aby ses jí omluvil a jen jí spatříš už jí zase ubližuješ! Teď teprve o tu omluvu nebude stát! Podle toho co říkal Naruto nemá ráda minulost, nerada se k ní vrací. Co tím vlastně sleduješ?" prolétlo mu hlavou ale druhý hlásek jako by tomu prvnímu odporoval. "Udělal dobře! Ta Sakura je vážně otravná sice je hezká ale otravná!" Takhle se ty dva hlásky v jeho hlavě hádali ještě dlouhých deset minut naž Sasuke vztal a zamířil dolů. Jenomže toho okamžitě zalitoval. Naruto a Hinata byli zrovna v..no řekněme že byli v pozici kdy by si nepřáli být rušeni. Sasuke tedy šel zase nahoru. Jenže nechtěl být sám. Zaklepal tedy na Sakuřiny dveře.
"Kdo je?" ozval se hlas, klidný hlas což Sasukemu moc na odvaze nepřidalo.
"Tady Sasuke!" řekl nervózně.
"Co chceš?" pořád klidná to nedávalo smysl.
"Potřebuji s tebou mluvit!"zněla jeho odpověď.
"Tak pojď dál!" tohle už vůbec nečekal jakto že se tak rychle vzpomatovala? Sasuke vešel dovnitř a jakmile spatřil Sakuru jeho ruka nebyla schopná ani zavřít dveře. Sakura seděla na postely a byla k němu zády. I přesto viděl že je v noční košilce a ještě úchvatnější bylo jak její siuetu ozařoval měsíc pronikající dovnitř velkým francouským oknem.
"Tak copak chceš?" zeptala se s naprostým klidem aniž by otočila hlavu směrem k němu.
"Chtěl jsem se ti omluvit!"
"Nemusíš! Všechno jsem ti odpustila! Můžeš zase jít!" Sasuke mlčel ale neodešel. Právě naopak. Šel a přisedl si k ní. Rukou jí přejel přez krk. Sakura se mu ale nopodívala do očí. Nechtěla to, nechtěla se mu podívat do těch jeho uhlovitých očí protože věděla co by nastalo a to by pak zradila všechny svoje cíle a to nemohla. Ovšem Sasuke byl silnější a věděl to. Jedním prstem si její obličej přitočil ke svému.



"Proč si vlastně přišel? Nevěřím ti že někdo jako ty by ses chtěl omluvit!" "Někdo jako já?" "Bezohlednej, sobeckej a namyšlenej fracek!" upřesnila.
"V tom případě nejsi o nic lepší!" dostal facku.
"Nikdo o mě nebude říkat že jsem namyšlenej, bezohlednej a sobeckej fracek!" křičela.
"A o mě to říkat smíš?" chytil jí pdo krkem.
"Aspoň to není lež!" tentokrát vrazil jednu on jí.
"Nenávidím tě Sasuke Uchiho!"
"Miluješ mě! Ještě pořád!"
"Já tebe? Já nejsem ten kdo by chtěl odhalit co se skrývá pod touhle košilkou!"
"Myslíš že mě to zajímá? Prosímtě nebuď naivní co bych na tobě asi tak viděl?"opět mu přistála facka.Nenechal si to líbit a převalil jí na záda. Obkročmo si na ní sedl.
"Slez ze mě slyšíš!" křičela.
"Nebo co?"
"Nebo tě zabiju!"
"Bojim, bojim!" Ironicky se smál. Jenže nečekal že se Sakura zachvíli objeví za ním. Zaklepala mu na rameno a jakmile se otočil dostal pěstí.
"Tak co Uchiho? Pořád se umíš prát jako holka?!" to bylo pro Sasukeho výzva. Vrhl se na ní a schodil jí z postele. Sakura ale rychle vytáhla zpod pásu na noze kunai.
"Páni v čem ty to nechodíš spát!"
"Vždy buď připraven!" moje pravidlo číslo jedna.
"Jo to moje taky akorát se vztahuje na něco jinýho!" zašklebil se.
"Si odpornej!" pochopila na co narážel.
"Líbím se ti jen to přiznej!"
"To bych si radši ukousla jazyk!"
"Nevím o co ti de! Stejně tu hračku nepoužiješ takže jí zase ukliď!" Sakura ho ale jedním hmatem dostala pod sebe.
"Co si říkal?" škrábla ho na tváři. I když byla silná Sasuke byl přece jen muž. Svojí silou jí od sebe odstrčil, vztal, rchlím pohybem byl u ní a přitlačil jí na zeď.
"Seš zákeřnější než sem si myslel ale neboj moje chvíle taky přijde!"
"Jo? A kdy? Bude ti šedesát a budeš pobírat invalidní důchod?"
"Jen si dělej legrácky dokud můžeš on tě ten humor přejde!" vyroval jí ale ona na něj jen vyplázla jazyk. Vytrhl jí z rukou kunai což nečekala. Jedním tahem kunaijí jí roztrhl košilku která ladně spadla na zem takže naproti němu stála jen ve spodním prádle.
http://th01.deviantart.com/fs10/300W/i/2006/153/4/6/Sakura___cosacosa_by_vashperado.jpg
"Ty! Jasně jsem ti zakázala..."
"Zakázané ovoce přece chutná nejlépe ne?" skočil jí do řeči...


***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***


Tak jsem stihla ještě jeden díl ale dneska je to vážně poslední jsem unavená asi půjdu spát...doufám že se vám druhý díl bude taky líbit ;)...mám vás ráda ahooj
Vaše Rockerka

Sakura a Sasuke 1. díl-Výměna rolí

23. ledna 2009 v 20:19 | RocQ€rQ@ |  Sakura a Sasuke
Sakura právě trénovala aniž by tušila že není sama. "Vyrostla, vyrostla do krásy jestli pak je pořád tak strašně otravná?" pomyslel si chlapec a přikrčil se protože se Sakura otočila jeho směrem.
http://www.foroswebgratis.com/imagenes_foros/8/4/6/2/5/443537Uchiha_Sasuke.jpg
"Sakuro!" zavolal na ní Naruto. "Ano Naruto?" podívala se na něj. "Víš kdo se prý vrací?" Sakura mlčky zavrtěla hlavou. "Sasuke, prý už dosáhl svích cílů a tak se vrací!" Sasuke který je pozoroval čekal jak Sakura zareaguje. Ta ale jen zamručela "Hmmm" a dál se věnovala tréningu. "A ještě jedna věc, jelikož je jeho obydlí v troskách bude bydlet u nás!" Sasuke stuhl, že by se ti dva dali přece jen dohromady?" Sakura opět zanechala cvičení. "Skvělé!" prohodila se sarkasmem. "Mě je to jedno! Jestli to nebude vadit Hinatě!" Naruto jen zavrtěl hlavou. "Už jsem s ní mluvil! Takže vše okey? Dobře já jdu ahoj!" Sakura mu zamávala a podívala se Sasukeho směrem. Najednou na sobě ucítila jeho pohled. Znervóznilo jí to. I když tvrdila že jí to nevadí a nechává jí to klidnou jak by se mohlo naprvní pohled zdát, skutečnost je ale taková že jí bodlo u srdce a něco uvnitř ní vzpomělo na staré časy. Znervózňovalo jí to že s ním bude muset být v jednom domě, denně se s ním potkávat ale aspoň mu dokáže že je jiná, silnější!" Sasuke se v jejím výrazu neviznal, opravdu vyrostla! Čekal že bude nadšením skákat do stropu nebo tak něco ale ona ne, copak už ho nemiluje tak jako dřív? "Bože Sasuke na co to myslíš? Vždyť ti to lezlo na nervy ona ti lezla na nervy! Je to absurdní!" Radši odešel do kanceláře kde na něj už čekali.
"Dobrý den Saske! Posaď se!" požádala ho Tsunade.
"Dobrý den Tsunade!" opětoval její pozdrav a posadil se.
"Milí Sasuke, jsem ráda že tě zase vidím, chtěl by ses vrátit sem do Konohy že? Ano, už je to vyřešené budeš bydlet s Hinatou, Narutem a Sakurou!" Při vyslovení posledního jména jakoby stuhl. Naruto to říkal ořesto si myslel že to nebyla pravda. Tsunade si jeho reakce všimla.
"Míš s tím nějaký problém?" zeptala se klidně.
"Ne!" zavrtěl hlavou.
"Dobrá! Můžeš jít! Naruto na tebe čeká před budovou!" Sasuke přikývl, vztal a odešel.
Naruto na něj opravdu už čekal. Jakmile ho spatřil objevil se mu na rtech zářiví úsměv.
"Ahoj Sasuke kamaráde! Konečně jsi zase zpět!"
"Ahoj Naruto!" usmál se chabě přesto upřímě. Byl rád že ho vidí i když sním měl rozpory, po tak dlouhé době to vyšumělo a dokonce se mu snad i stýskalo nebo co.
"Budeš bydlet u mě ale to už jistě víš, bude tam ještě Hinata a taky..." bál se vyslovit to slovo.
"Sakura?!" doplnil jako by mimochodem.
"Ano!" přikývl a bylo vidět že mu to bylo v celku nepříjemné. Nastaki trapné ticho.
"A jak se vlastně má?" promluvil nakonec Sasuke.
"Nevím!" pokrčil rameny. "Víš od té doby co jsi odešel se Sakura uzavřela do sebe, a potom co jí vyvraždily rodiče a bydlí u mne, začala trénovat aby byla silnější. Vlastně za její proměnu můžeš tak trochu i ty, za to že začala trénovat víc než by měla. Tráví dny, když jsem se jí jednou zeptal na to proč to dělá řekla "Nechci být už ta slabá!" potom se začala oblékat do tmavích věcí, v jejích očích už nebyl vidět ten optimismus a na její tváři se dlouho neobjevil úsměv...Celkem by mě zajímalo jak bude reagovat až tě uvidí, už o tom ví ale stejně."
http://i159.photobucket.com/albums/t158/BlackDemonHikari1989/Naruto/Aku_no_Sakura_by_Spacecowboytv.jpg
"Vyvraždily jí rodiče? Kdo?"
"Už si to nepomatuji, bylo to chvíly poté co jsi odešel ale vím že už nežijí, pobily jsme je!"
"Naruto já..je mi to všechno strašně líto...nevěděl jsem že bych jí mohl nějak ublížit..pochop tenkrát pro mě bylo důležité postít se svému bratrovi což se mi taky povedlo. Byl jsem sobec!"
"Mě se neomlouvej!" Naruto se povzbudivě usmál.
"Já vím, měl bych se omluvit jí jenže potom co říkáš dost silně pochybuji že mi někdy odpustí a že moji omluvu přijme."
"Za pokus to stojí ne?" usmál se a vešel do domu. Ukázal Sasukemu kde bude spát a vůbec kdo co je.
"Ahoj Sasuke!" pozdravila ho Hinata.
"Ahoj Hinato!" usmál se.
"Tak ste se přece jen dali dohromady?" Hinata trochu sčervenala a sklopila zrak takže Sasuke pochopil.
"Jo!" potvrdil Naruto a políbil Hinatu.
Sasuke vešel do svého pokoje a vybalil si věci. Natáhl si na postel a přemýšlel o tom co se stalo, o tom co viděl...Vážně to způsobil on? Říkala že ho miluje ale on jí nevěřil. Byl hloupí jenže to si uvědomil až moc pozdě a teď musí napravit to co způsobil. Vlastně si tak trochu vyměnily role. Z něho se stal usměvaví mladý muž a z ní mladá žena která se uzavřela do sebe...a je jen na něm jestli to dokáže změnit nebo ne. Zanedlouho usnul..
1 hodina
2 hodiny
3 hodiny
Probudil se, byla už tma. Slyšel ze zdola hlasy a tak zamířil za nimi. Jakmile ale vešel do místnosti zarazil se. U okna seděla Sakura a hleděla do neznáma. Někam ven, těžko říct zda měla nějaký cíl. Tvářila se stejně jako Sasuke když byl ještě dítětem. Stejně otráveně ale přitom zaujatě a nepřítomě.
"Heleme se kdopak se nám to konečně probudil!" vtipkoval Naruto.
Sakura se podívala ke dveřím a spatřila ho tam. Její pohled se nezměnil, byl pořás stejně neutrální a to Sasukeho znervózňovalo nevěděl co si má myslet.













"Ahoj!" řekla a znovu pokračovala ve své činosti.
"Posaď se Sasuke, chceš něco k jídlu nebo k pití?" Ptala se Hinata ale Sasuke jen zavrtěl hlavou.
Neměl hlad, neměl žízeň ani chuť si povídat. Zaujala ho Sakura i přes to že se oblékla tmavě, pořád z ní vyzařovala taková zvláštní energie. Její zelené oči vypadali smutně.
Sakura se nečekaně otočila a nachytala ho naštvestkách. On ale neuhne, prostě ne! Sakuře to ale bylo jedno. Vztala a mlčky odešla do svého pokoje.
Sasuke se za ní překvapeně díval. Tohlke opravdu nebyla ta dívka kterou znával, jenže mohl on za to že se mu to i tak nějak líbilo, byla tajemná, nevěděl co od ní může čekat ale přesto vypadala křehce a něžně. A v tom oblečení které teď nosila mu přišla sexy. Přitahovala ho i když se tomu bránil a nalhával si že je to jen rozrušený z toho že ji opět vidí.
"Je pořád taková?"
"Ano..každý den tu němně sedí a kouká se do dály, jako by na něco nebo na někoho čekala...sem tam prohodí pár slov a když člověk potřebuje pomůže, poradí ale jinak mlčí a dívá se z okna, nebo trénuje.
Sakura vešla do sprchy, svlékla ze sebe oblečení a pustila na sebe teplou vodu. "Proč se tu objevil? Proč teď když se mi na něj dařilo zapomenout? Copak to nepochopil? Nechápe že mi ublížil a tím že se tu objevil mi situaci nijak neulehčil? Sakuro klid, nic pro tebe neznamená je to jen Sasuke kterého ty z celé duše nenávidíš za to co ti udělal, považoval tě za další otravnou fanynku! Zlomil ti srdce a ty už si na něj zapoměla! Dočista si na něj zapoměla! Jen kdyby nebyl tak hezký a neměl ty jeho krásné černé oči, Sakuro dost! Je to parchant! Nezaslouží si tě! Ublížil ti! Posadila se a schoulila se do klubíčka. Začala plakat, slzy se mísily s vodou. Bolelo jí to, tohle setkání jí vzalo víc než by mělo, ale proč?
Sasuke mířil do svého pokoje když Sakura vyšla ze sprchy. Oba se jako na povel zastavily a podívali se na sebe. Sakura na sobě měla jen krátký růžoví župan.Opravdu byla krásná, a ta růžová jí slušela víc než ta černá. Mohl by se na ní takhle koukat do nekonečna.
"Co tak koukáš?" vyjela na něj což nečekal.
"Já..no..a nemůžu snad?"
"Ne!" potvrdila.
"A to jako proč?"
"Protože nejsem tvůj obrázek!" zdůvodnila.
"Tohle by stálo za to vyfotit si to!" schválně se jí snažil vytočit.
"Kdybys tu měl foťák, možná bych ti i zapózovala ale ty nemáš takže smůla!" nenechala se vyvést z míry. Tohle ho zmátlo daleko víc než cokoliv před tím. Byla tak vyrovnaná, nenechala se rozčílyt. To nebyla ta stará otravná Sakura jakou znal.
"Já si pro něj dojdu!"
Promiň, nemám na tebe čas!"
"Tak si ho udělej!"
"Nechce se mi!"
"Si protivná!"
"Né víc než kdy jindy!"
Jak jí naštvat? Jak jí naštvat? Jasně!
"Tak co? Pořád si do mě zamilovaná? Pořád si tu na mě čekala co? Je ti to vidět na očích! No jo si pořád stejná maličká!"
"Neříkej mi maličká! Já už nejsem malá!" bingo!
"Ne? Tak proč se tak chováš?"
Dovolil si moc, věděl to když hned po jeho slovech zmizela, objevila se za ním a podkopla mu nohy.
"Mě nikdo nebude říkat že se chovám jako malá!"

***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***

Tak co jak se vám líbil první díl? mám vůbec psát další? =)

Povídky

23. ledna 2009 v 19:10 | RocQ€rQ@ |  Naruto

HSM3-děj

18. ledna 2009 v 22:08 | RocQ€rQ@ |  High School Musical3(Muzikál ze střední3 )
Blíží se maturita zbívá právě šestnáct minut do konce posledního zápasu roku...šestnáct minut na to aby obrátily hru ve vítěznou posledních šestnáct minut Troyova posledního zápasu na střední...Po zápase se koná oslava kde Troye překvapí řiditel místní univerzity kam Troy směřuje...Jenomže...je to jeho sen? to co si vysnil? nebo je to jen nalajnovaná čára od jeho otce po které on musí jít?...Ke všemu se blíží maturitní ples a aby toho nebylo málo díky Kelsie se celá jejich třída musí účastnit školního muzikálu...Gabriella se dostala taky na svou vysněnou univerzitu zhruba šest tisíc kilometrů od Albakerku...patří k třiceti nejlepším které povolají do přípravky a brzy...tak brzy že Gabriella nestihne muzikál a ke všemu odejde bez rozloučení...prý by jí zabilo a není divu..loučila se už tolikrát jeden by řekl že v tom má praxi jenže nikdy nebyla do nikoho zamilovaná...tohle by nevydržela proto Troyovi při telefonátu oznámí že na maturitní ples nepříjde a ani na vysvědčení...miluje ho ale nevydržela by to...puklo by jí srdce...Troy je v háji..neví jestli chce jít na almamater jeho táty má ještě spostu dalších možností a hlavně chce být co nejblíž u Gabrielli která mu přece řekla že už ho nechce vidět protože by jí to zabilo jenže jeho zabijí nevidět jí...musí jí ještě vidět! jenže jak to všechno udělat?...Jak se Troy nakonec rozhodne? Herectví nebo Basketbal? a vůbec? Co on a Gabriella uvidí se ještě někdy?


Myslíš správně...

18. ledna 2009 v 0:18 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Myslíš správně...tahle odpověď by možná jisté lidi potěšila...ovšem záleží na daných okolnostech...v posledním článku jsem psala že tahle noc se možná ještě vyvine...měla jsem pravdu...i když se tak stalo jinak než bych chtěla...možná jsem udělala dobře...nicméně..slzy se mi drou do očí...proč mi lidé nevěří?...vždyť ani nemají důvod....přesto já nebrečím....klepu se ale nebrečím....asi půjdu spát..mám toho plné kecky....možná bude něco na tom co jsem napsala...Odejít v praví čas, v praví okamžik, vědět co chceme, to není snadné, znát svůj cíl a jít za ním, bojovat za správnou věc a to i ve chvíli kdy doujdou ti síly...jenže...jak poznám co je správné?...stačilo jedno myslíš správně a moje nálada je na bodu mrazu..nejhorší je že ani nevím jak se ti budu moct podívat do očí...kdybych se nezaptala já hloupá na tu otázku..na kterou stejně znám odpověď....jsem si jistý...tak by zněla že?....zvláštní po tom všem už je mi to všechno jedno...odešla jsem bez rozloučení...možná že v pravou chvíli...ovšem...bojuji tu za správnou věc?....
Rockerka

Nejlepší víkend mého života

17. ledna 2009 v 22:23 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Ahoj lidi...nevím jak začít...asi od začátku..dnešek a včerejšek vypadali jako normální dny...normálně nudný a všední a přece tomu tak být nemělo...nejprve ten štrůdl a potom zábava u počítače s tetou a strejdou a u tv...a dnešek?...Nejdřív trávení u knížky poté bruslení s Lenkou...dělání palačinek a nakonec HSM3 v kině a když byl konec filmu a já vyšla z kina začalo sněžit..jak v pohádce někomu se to možná nelíbilo páč sem zaslechla: Ty vole vono to padá xD...ale mě to přišlo jako malí zázrak =)...možná že tenhle večer dopadne ještě líp..nevím...ale kdo ví?...Říká se že zamilovaným přece chybí ke štěstí tak málo...Jenže...co když je člověk nešťastně zamilovaný?...Nevím a nebudu tu přemýšlet na nesmrtelnosti brouka jedno vím jistě...tenhle víkend pro mě něco změnil...byl to ten nejlepší víkend a doufám že takovích víkendů a co víkendů ale dní bude ještě fůra...vždyť do 100 mi chybí ještě let!...do tý doyb stihnu nadělat milion chyb a průšvihů...kdo ví co bude zítra natož až mi bude 60 =DD..Ahojte
Vaše Rockerka

Právě ve škole

16. ledna 2009 v 9:59 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Takže právě sem ve škole a máme němčinu zatím se nic neděje myslím mou sérii katasrof a už musim jít tak nic..mějte se pěkně!
Vaše Rockerka

Se pobavíte ;)

15. ledna 2009 v 16:25 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Tak lidi včera jsem měla nějakej den blbec, všechno mi padalo z rukou a dokonce jsem se pokecala kečupem na bílou mikinu xDD no ale aby toho nebylo mála tak na dnešek mi nikdo neřek že se jde na bruslák takže jsem šla do tělocvičny na normální tělocvik! Bylo by to super to jak hodil učitel hubu když skákal skrčku jenže potom jsme dělali takoví ty cviky jako hvězdu a kotrmelec což mi de ale samozřejmě to nebylo dokonalí takže jsem dostala 3 a 2 a potom co mě naštvalo úplně nejvíc mi dal 5 za dvojtakt! nechtěl pochopit že jsem to udělala dobře a udělala dva kroky a né tři no takže celkem goood den ne?...obarvila jsem si hlavu na hnědo zase...to jsem vám asi neříkala že jsem měla červenou barvu...No teď mám zase hnědou =) tak se mějte!
Vaše Rockerka

Dokážeš vyjádřit své city?

12. ledna 2009 v 17:30 | RocQ€rQ@ |  zamyslete se click
Většinou dáváš své city najevo způsobem, který sí dříve či později najde cestu k pravé osobě. "Miluji tě" říkáš bez červenání a sklopených očí. Musíš však cítit jistotu, že ten druhý tvoje city nebere na lehkou váhu. Intuitivně umíš vycítit potřeby a přání svého protějšku. To ti zaručuje úspěch v lásce, po kterém tak toužíš. Protože rád(a) dáváš, stejně jako tě těší dostávat.

Další písničky

12. ledna 2009 v 15:10 | RocQ€rQ@ |  Marek Ztracený
Jak už jsem řekla, u jeho písniček se opravdu dobře píše. Protože ty texty, zdá se mi že si na nic nehrajou jako jiné. Takové ty o šťastné lásce s jednou či dvěma komplikacemi. Jeho písničky jsou reálné a v podstatě to mě tolik inspiruje k psaní! Písnička nestačím mi, je dokonalá! Naprosto vystihuje nevěru. Myslím že lépe by to už nikdy nikdo nenapsal. A pak písnička Je to zlý, kdo z nás někdy něco takového necítil? A o písničce Něco končí? Tak o té snad už vůbec mluvit nemusím! Prostě tleskám!

Soutěž o nej xicht

12. ledna 2009 v 14:59 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Takže...Právě mě napadla nová soutěž! Myslím že název je jasný ovšem kdyby přece jen někdo nepochopil (Nutty´es neber si to osobně ;) ) tak to tu vysvětlím. Pošlete mi vaší fotku kde se budete nějak xychtit. Je mi jasné že je asi nebude te chtít ukazovat ale kdyby se našli takoví odvážlivci kteří za za své xichty nestidí tak mi je pošlete na mail RENWIN@seznam.cz a já je buď uveřejním a nebo sestavím porotu a vyhodnotily bychom je to se ještě uvidí ivšem nejlepší xicht si vyslouží foto týdne, diplom a třeba ještě nějakou mp3 písničku kterou by chtěl to bychom se pak dohodly! No do komentářů mi pište přihlášky:
Jméno:
Název blogu: (pokud nemáte nic se neděje normálně vynechejte)
Přezdívka:
Souhlasím s pravidly:

kdyby někomu nebylo něco jasné napište buď do komentářů nebo na mail! mějte se hezky
Vaše Rockerka



Dneska....

12. ledna 2009 v 14:54 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Dneska poprvé po třech týdnách do školy....chjoo...ale podle moje očekávání o děsném teroru se nesplnily takže to ušlo! Jen jaksi někdo roznesl že chodim s někym s kym nechodim ale to mě tak nějak nevadí! proč by mělo? já vím sví že?! Ale celkem byla i zábava üž se těším až dá paní učitelka dneska na stránky školy fotky z lyžáku! určitě je sem dám abyste se pobavily!...Mno jinak právě mě napadla nová soutěž a to "Soutěž o nej xicht" pravidla a podrobnosti budou za chvíly v dalším článku. Jinak o víkendu jsem byla bruslit na rybníce a pokecala jsem zase s kámoškou kterou jsem potkala před dvěma týdnem a se kterou jsem se seznámila ve školce takže goood ani sem nečekala že mě pozná ale poznala! No dodělala jsem nějaký ty úkoly abych to měla z krku a dneska si dám asi už pohov =DD mějte se hezky!
Vaše Rockerka

Ztrácíš

12. ledna 2009 v 14:48 | Rockerka |  Marek Ztracený
Velký hit Marka Ztraceného je Ztrácíš tak jsem ho jsem dala ;)
Ta písničká má opravdu něco do sebe. I když možná není nejlepší ale jen fakt, že dokáže chytnout za srdce je úžasný! Neberu Marka jako ostatní, takové ty fakt celebrity. Pořád se mi zdá jako normální člověk (nechci tím říct že celebrity sou nenormální, myslím tím, člověk jako my, co píše moc krásné písničky.
Písnička ztrácíš se mi líbí hned z několika důvodů. Jeden uvádět nebudu ale pak jsou tu ty další, text>>naprosto skvělý! Muzika?>Naprosto se hodí! A navíc, není to taková ta klasická zamilovaná písnička. Nevím proč, ale tohle se mi zdá prostě jako, nevím jak to říct, prostě ve mě vzbouzí úplně něco jinýho! A musím říct že u jeho písniček se vážně skvěle píše! Hned mě napadají slova a já píšu a píšu... Opravdu povedené! A tahle písnička mimořádně ;-)


Něco o Markovi

12. ledna 2009 v 14:46 | RocQ€rQ@ |  Marek Ztracený
Povolání: zpěvák, pianista, skladatel
Věk: 23
Datum narození: 26. 02. 1985
Místo narození: Železná Ruda, Československo
Znamení: Ryby

Životopis

Marek Ztracený je zpěvák, skladatel a pianista. Mimořádný hudební talent pochází ze západních Čech, přesněji ze Železné Rudy. Od dětství se věnuje hře na klavír a skládá. Poprvé ho mohli hudební nadšenci slyšet ve skupině Kredenc, kde hrál na bicí. Marek hraje na sedm hudebních nástrojů a skladbu vystudoval na konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. V současnosti ho můžete se štěstím potkat v hotelovém baru nebo klubu, kde předvádí své klavírní umění.

Marek je skvělý lyžař a rád si zahraje i fotbal.

Píseň "Ztrácíš", je prvním seznámením s jeho tvorbou a zároveň i singlem z debutového alba. Jako první ho do svého playlistu nasadila Evropa 2 a v současné době už ho hrají skoro všechna rádia v ČR , byl rovněž nasazen do T- music chart! S touto písní vyhrál Marek Ztracený polský mezinárodní hudební festival - PBS Bank CARPATHIA FESTIVAL RZESZOW v kategorii zpěv a nejlepší píseň. Festivalu se zúčastnila stovka soutěžících z evropských zemí.
Písně na připravované album jsou momentálně ve fázi natáčení. Producentem alba je zkušený Martin Ledvina. Vydání je pak připraveno na září 2008.

Zdroj: TADY

Návrat

8. ledna 2009 v 19:46 | RocQ€rQ@ |  moje kecy
Jak ste si asi všimly tento týden jsem tu nebyla..Jeli jsme totiž na LVZ (Lyžařský Výcvykoví Zájezd)..Lidi kdybych mohla tak bych tam zůstala! bylo to tam úplně super! super lidi, zábava jen řiditel občas prudil ale tak se dalo přežít! No každopádně už jsem doma a zase budu normálně vkládat na blog...
Vaše Rockerka