Písnička pro lepší den:
Marek Ztracený - Léto 95


Nové:

Dramione:

Nové • • > > Navzdory všemu < < • • Nové



UPOZORNĚNÍ!!
NEZAPISUJU SE DO TŘÍDĚNÍ SB ;-)

Tento prostor je pozorován... :D


Narozeniny blogu: 31.8.07

4. A vs. láska 7.díl-Pohledy

9. prosince 2009 v 18:02 | RocQ€rQ@ |  4.A vs. láska
Taak a mám pro vás další díl 4.A já vím že to trochu trvalo (mno trochu déle) ale fakt jsem se snažila! Psala jsem každou volnou chvilku na tomhle počítači aspoň kousek a dneska sem to konečně dopsala :-) tak snad se vám bude líbit mno :)

Pohledy


Koizumi se snažila dívat z okna ale oči jí těkali k tomu známě neznámému Daikimu, který vypadal že neví o světě, nebo spíš o ní. Živě se bavil s Tsunade a ona jako by tu nebyla. To se jí to včera vážně jen zdálo? Byl to vůbec on?
Ani nevěděla jak se její ruka dotkla jejích rtů. Bylo to podvědomí co způsobilo tenhle malý pohyb a jako by to on vycítil, jejich oči se střetli a ona si byla náhle naprosto jistá že je to on. Ty oči by poznala všude. Byl to on kdo jejich oční kontakt ukončil a věnoval se dál Tsunade. Koizumi nevěděla co s ní udělal, ale byla rozhodnutá proti tomu bojovat, nebo to aspoň skrývat dokud se nedozví jak na tom je...
"Ještě jednou se omlouvám.. nechtěla jsem být taková!" špitla Hikari.
"To je dobrý! Jako by se to nestalo jo?" usmál se a napřáhl k ní ruku.
"Deidara!"
"Hikari!"
"Jedeš fandit? Nebo hrát?"
"Já jen fandit a co ty tu děláš? Proč nejsi s tvojí partou?"
"Itachi mě vykopnul, radši než mojí přítomnost má přítomnost Narumi!"
"To je kruté!" usmála se.
"Taky si myslím!" zazubil se.
"Ale pochop ho, ty se s Narumi nemůžeš srovnávat, aspoň z jeho pohledu.." to poslední dodala šeptem, stačila při tom odvrátit hlavu a ještě se začervenala.
"Prosím?"
"Nic.."
Run si pilovala nehty když do ní její spolusedící šťouchla.
"Hn?" odvětila nepřítomně.
"Byla si někdy zamilovaná? Myslím opravdu, tak že si na toho kluka nemohla přestat myslet, srdce ti bylo jako splašené když si byla u něj a když si se s ním nemohla bavit, pořád si na něj musela koukat. Po zádech ti běhal mráz jen z jeho smíchu a pokaždé když si zaslechla jeho jméno, musela si se otočit?"
Run se podívala za jejím pohledem a hned jí to bylo jasné.
"Tady se nám někdo zamiloval! Ale já myslela že ty a Tomi, no že je to jenom na oko.." všechno jí došlo až když uviděla její pohled, "to nemyslíš vážně, že ne? Vždyť, bože Hanabi.." naříkala lítostně.
"Já vím, já vím ale neodpověděla si mi na mou otázku.."
"Myslím že ne, nebo možná jednou ale to mi bylo šest a nebylo to takové! Teď se mi tyhle věci nějak vyhýbají a mě to nevadí, nemám na to čas a ani náladu! To tak ještě se s někým trápit!" pousmála se.
"Děláš dobře! Podívej se na mě, nechtěla jsem to a asi jsem tomu podlehla, když on je úplně jiný než jakým se zdá a taky než jakou má pověst!"
"Tak proč mu to neřekneš? Třeba je na tom úplně stejně!"
Hanabi pohlédla na místo kde seděl Tomi a živě se s ostatními bavil.
"Pochybuji, podívej se na něj, byla to jen sázka, to jen já jsem si to pustila moc k tělu!" hlesla.
"To bude dobré, uvidíš!" snažila se jí utěšit ale sama věděla že jí to moc nepomáhá.
"Sasuke, pověs mi ale jedno, ty chceš docílit aby Sakura žárlila nebo ne? Protože si říkal že ne a potom si zařídil aby jí Karin vyprávěla že jste spolu 'to' tak mi pověs co to s ní má jako udělat?"
"Má jí to naštvat.." pokrčil rameny.
"Budeš se jí vysmívat že žárlí a ona to bude popírat?" přidal se Tomi.
"A pak jí donutíš přiznat že žárlila! Jasný! Takže si kecal že ti o tohle nejde, a jak dokážeš toho že žárlila?"
"Ježíš! Já nevím! To se uvidí! A vůbec co ty a Tenten? Doufám že jí nechceš ublížit?"
"Víte co, nebudeme tohle řešit jo! Dneska už holky nee!" zamlouval to Neji.
"Ty se to prostě snažíš zamluvit!" nařkl ho Tomi.
"A co ty a Hanabi hmm? Jestli jí ublížíš tak si mě nepřej!"
"Neboj, jí bych neublížil.." vzdechl a pohlédl jejím směrem, vyděl jí jak se zrovna smála něčemu co Run řekla a pomyslel si, jaké by to asi bylo kdyby spolu chodili doopravdy...
"Ty si jedináček?" zeptal se Itachi Narumi která právě nad něčím přemýšlela.
"Jo." přikývla.
"A jaké to je?"
"No jaké, pro mě normální ale občas bych chtěla mít sestru nebo bratra kterému bych si mohla postěžovat nebo.."
"Nebo třeba vytrhat vlasy viď!" zasmál se.
"Třeba!" přidala se.
"To sem já nikdy bratrovi neudělal! Teda ne že bych ho párkrát nezpohlavkoval, ale za vlasy tahal spíš on mě, když byl malý prcek a já se o něj staral.."
"Takže si velký bráška jo?" pohlédla na něj.
"No tvůj ne!" usmál se.
"Myslím že to přejdu docela s klidem!" ušklíbla se.
"Tím chceš říct co?" nadzvedl obočí.
"Že jsem radši jedináček než tě mít jako bratra!"
"A to z jakého důvodu?"
"To je tajný... jednou ti to možná řeknu!" mrkla na něj ale to už oba vyprskli smíchy.
Teneshi se dívala z okna a ve svých myšlenkách byla u červenovlasého mládence který, jak se zdálo, byl vůči ní úplně lhostejný.
"Teneshi? Co ti vlastně chtěl můj bratr?" promluvila Temari.
"Omlouval se a prý můžu být šťastná že jsem mu dopomohla ke vztahu s tou, s tou Jenny nebo jak se jmenuje.."
"Jesse? Tak on s tou holkou chodí! To je neuvěřitelný, řekni mi jak je možný že tak hodný kluci co by si zasloužili někoho jako jsi ty, si vybírají takový mrchy jako je Jesse nebo Mia! To je k nevíře! A to ti fakt řekl jo? Já ho snad přizdím!"
"Ne Temari, on za to nemůže, ty nemůžeš chtít aby se zamiloval do někoho jiného! Lásce neporučíš a zakázat mu ji také nemůžeš! Já se s tím budu muset vyrovnat! Tečka!" snažila se jí uklidnit.
"Měla bych tě informovat že po tečce vždy přichází nová věta! Tady to rozhodně nekončí!"
"Temari, já už se nechci trápit.." zkusila to tedy jinak.
"Ale stejně budeš!"
"Možná ale to není tvá starost, je jen na mě abych se s tím vyrovnala!"
"Já jen, nemůžu se koukat jak Gaara ubližuje mé nejlepší kamarádce.." hlesla.
"Ale neúmyslně, ty máš Shikamara, ani nevíš jak moc ti ho přeji buď s ním šťastná a nezaobírej se mnou! Já se s tím nějak vypořádám.."
Temari se na ni nevěřícně dívala ale usoudila že tady je každá snaha marná a tak si raději pro sebe v hlavě sumírovala plán jak dát jí a Gaaru dohromady.
Rikkikio živě diskutovala s Amandou a kluci před nimi seděli jako zařezaní, tedy Lucas přemýšlel o té modro-vlásce dívce, a Kiba spal. Rikkikio zrovna vyzvídala do koho je Amanda zamilovaná.
"Já to nikomu nepovím, vždyť mě znáš!" prosila.
"Já vím, ale když já ani pořádně nevím kdo to je, víš, Pein..."
"Ten z Akatsuki party?" odhadla.
"Jo, myslím že tam taky patří.."
"A co je s ním? Teda krom toho že se ti líbí.."
"Byl na tom večírku taky, s Konan do které se zamiloval Lucas ale on je, takový zamlklý, nikdy na sebe moc neupozorňoval a já, prostě nevím co si o něm mám myslet.."
"Být tebou, vyčkala bych.. nikdy nevíš co se stane.." mrkla na ní a pohlédla na Kibu.
"Já to taky nevěděla a hele, už o mě ví!" usmála jsem se.
"Přála bych ti aby ti to vyšlo.."
"Já tobě taky Amando.." mrkla jsem na ní.
Nikdo nechápal co s ním ta dívka provedla. Nikdy se tolik nesmál on, slavný Itachi Uchiha! Vždy byl chladný jako jeho bratr a najednou? Objeví se nějaká holka a ta vše změní!
"Proč se takhle neusmíváš častěji?" pohlédla na něj.
"To víš, image tvrďáka a ty mě takhle kazíš!" zavrtěl hlavou s úsměvem.
"Image usměvavého kluka ti sluší víc, nevypadáš tak nebezpečně, nedosažitelně.."
"Ale na to nejvíc holky letí ne?"
"Jak který!" Mrkla na něj.
"A ty?" chytl jí za slovo.
Pokrčila rameny, líbili se jí obě jeho tváře ale když si s ním mohla povídat takhle pohodově, bylo to rozhodně lepší než kdyby jí odsekával a mračil se na ní. To je to kouzlo pohledu, už jen pohledem dáváte najevo co cítíte a jak věci které myslíte protože tón hlasu často klame. Oči a pohledy prozradí nejvíce, jde jen o to, umět v nich číst.
Aneko poslouchala sluchátka když jí v kapse u kalhot zavibroval mobil. Vytáhla ho a podívala se kdo jí poslal zprávu. Srdce jí poskočilo radostí když si všimla že na displeji se tkví jméno Sasori-kun.
"Co je? Kdopak ti píše?" zeptala se zvědavě Run přes opěradlo.
"Sasori.." naznačila ústy.
"Fakt?" vypískl že se na ní všichni podívali a Aneko se začala neuvěřitelně nahlas smát.
"Ty jsi takový pako Run! Jo fakt.."
Otevřela SMSku a zahleděla se na text.
AHOJ BOJOVNICE, TAKY JE TAM U VAS TAKOVA NUDA?
Zasmála se znovu a odepsala:
ANI NE! SNAD SE TAM U VAS NENUDIS? =D
Odpověď přišla ve mžiku zpět:
VUBEEC! KROM TOHO ZE SE TU PRAVE ITACHI NECEMU DESNE CHECHTÁ COZ JE NEVIDANÉ TAK DOCELA JO!
Zavrtěla hlavou a odepsala mu:
JA TU POSLOUCHAM MP3 A PRAVE SEM TOTALNE VYSMALA RUN PS: JAK TO ZE SE ITACHI SMEJE? TO BYCH CHTELA VIDEET!
Když jí opět zavibroval mobil ale nebyla to SMSka ale někdo jí něco posílal přes bluthoo posmutněla ovšem jen do okamžiku než se jí objevil odesílatel, video přijala a ještě si přečetla zprávu co k tomu napsal!
PRANI SPLNENO! CO DOSTANU JAKO ODMENU?? xD
Shlédla video jak se Itachi něčemu směje a poté odeslala:
LOL, TAK TO JE MAZEC! MELA BYCH JEDEN NAPAD!
Odpověď:
JAKÝ??
Šibalsky se usmála a namačkala odpověď:
CO TREBA JEDNU DO ZUBU BY SI NECHTEL?
Odpověď byla samozřejmě jasná:
ANI NE ALE VSAK JA SI TO UZ NEJAK VYBERU ;-)
Takhle si SMSkovali ještě hodnou chvíli.
Teneshi přemýšlela o všem co se jí za poslední dobu stalo a byla rozhodnutá že Gaarovi řekne že ta práce pro něj byla nesmysl, raději se trápit láskou než problémy okolo ní!
Vzpomínala na to když byla ještě malá a každý den Gaaru tajně pozorovala když byla u nich na návštěvě, nikdy jí nezaregistroval! Až teď a to jen díky Temari a ještě by to nejraději vše vzala zpět. Je zbabělec a věděla to, jenže v její pozici to bylo pochopitelné.
"Temari nebuď smutná! Prosím! Můj bratr, ač ho mám hrozně moc ráda, za to nestojí! Ne když chodí s Jesse!"
"Já vím, ale já si prostě nemohu pomoci!" vzdychla smutně.
"Já už něco vymyslím!" mrkla na ní.
"Ne prosím, já se s tím se vším musím vypořádat sama! To je na mě, ne na tobě!" zavrtěla hlavou.
"Dobře ale nebudu se koukat jak se trápíš! S tím nepočítej!"
Teneshi si vzdychla a zadívala se z okna.
Koiuzumi pohlédla na toho tajemného Daikiho. Už jen na pohled vypadal zvláštně tajemně a přitom příjemně. Mátlo jí to co zažila včera a to co zažila dnes, byla to pravda? Potom proč se na ní skoro ani nepodíval? Nebo jí nepoznal? Přeci jen byla tma a nebo se to vůbec nestalo a byl to výplod její fantazie?
Karin vstala a přišla ke klukům. Sedla si Sasukemu na klín a kluci v rozjařeném rozhovoru náhle utichly.
"Co chceš Karin?" řekl otráveně.
"Stýská se mi tam vzadu po tobě! Ty kecy tý růžovky se nedají poslouchat, pořád tam za mnou plánuje nějakou strategii a potom se zase baví o tom jejím klukovi jak si ho vyhnal z tý párty a jak se usmiřovali a tak.. to se fakt nedá vydržet! Leda že by si tam byl se mnou a nebo já tady zůstala s tebou!" zamrkala andělsky.
Sasukemu se moc nechtělo ale nakonec se vydal tam kde seděla Karin a hned za ní holky. Protože byl docela zvědaví co se dozví. Jakmile si sednul veškerou jeho pozornost zaujal Sakuřin výklad.
"A jak si ho přesvědčila?"
"Řekla jsem že Sasuke je jeden dementní kluk od nás ze třídy který o holku nezavadí, při jeho vzhledu se není ani čemu divit, a že prostě žárlí! Což Hicharo pochopil! A pak jsem použila své usmiřovací metody! Na kluky se nesmí přes logiku, to je prostě vyloučený!" smála se.
"To teda! Oni i při větě, musím na záchod, hledají skrytý význam, tedy když to řekne dívka!" přidala se Hinata.
"Takže jste se usmířili?" zeptala se Tenten.
"No, vypadá to tak!" usmála se Sakura.
"Já ti to tak přeji!" usmála se Hinata a Tenten hned přitakala. Sakura se jen usmála a poté otočila hlavu. Její pohled se střetl se Saukeho. Ani jeden nepromluvil jen se na sebe dívali. Nebyli to ani vražedné pohledy, nedalo se určit co přesně z nich vyzařovalo a možná by na sebe koukali ještě dlouho kdyby se neozvalo.
"Jsme děckaaaa!" zahulákala Tsunade a snažila se hrnoucí dav usměrnit i když jí to moc nešlo.
Koizumi jako jediná seděla na svém místě a čekala až se všechen ten dav vyhrne ven, náhle na sobě ucítila něčí pohled. Otočila se a setkala se s očima Daikiho. Naštěstí už byli všichni venku a tak se zvedla a doslova před tím pohledem pláchla.
Všichni si rozebrali své věci a rozutekli se do svých chatek tedy krom Karin.
"Cooo? Já mám pokoj s tou růžovkou? To si ze mě děláte srandu? Já s ní spát nebudu ani za milion!"
"Ježíš fuj Karin! Sorry nejsi můj typ navíc to po tobě nikdo ani nechce máš se mnou sdílet pokoj a občas tam i uklidit, já na to nebudu mít čas! Ale jestli nechceš? Nikdo tě nenutí! Můžeš spát klidně venku před chatkou na lavičce !" mrkla na ní Sakura a rozešla se s klíči do chatky číslo třináct hned vedle chatky kluků.

***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***


>>NOC ANDĚLŮ



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Koizumi Michiyo - tvoje *chvilka napětí* eSBé XD Koizumi Michiyo - tvoje *chvilka napětí* eSBé XD | Web | 9. prosince 2009 v 18:26 | Reagovat

To bylo překrásný!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Těším se na pokráčko (a teprve s tak zajímavým názvem :-D)!!!!! ;)

2 ^^Sakura Ichijo ♥Sbenko♥^^ ^^Sakura Ichijo ♥Sbenko♥^^ | Web | 9. prosince 2009 v 20:05 | Reagovat

ju"super kwasny tesim se na pokrackooo!!!!!

3 Kata Nakyama Kata Nakyama | Web | 9. prosince 2009 v 20:51 | Reagovat

ne,to nebyl konec xD,a krátký protoooo žee...no mě se moc psát nechce,než já se k něčemu dokopu  :-D ale,skoro všichni chtěj happy end,tak udělám asi 2 verze  :-) Dík za pochvalu,je dobré znát názor spisovatele :-)  :-D  :D

4 veronika veronika | 9. prosince 2009 v 22:36 | Reagovat

úžasné

5 anonymka anonymka | 10. prosince 2009 v 15:44 | Reagovat

juuuu konecne moc prekrasne uz aby byl dalsi dil :-D

6 Kumika-chi Kumika-chi | 10. prosince 2009 v 20:51 | Reagovat

Jsme zvědavá co se bude dít dál:)

7 Hikari-chan Hikari-chan | Web | 10. prosince 2009 v 22:41 | Reagovat

jé, to je pěkný, jsem zvědavá co se bude dít příště :o)

8 Zajda Zajda | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 17:36 | Reagovat

Fajn blog

9 Don Don | E-mail | Web | 12. prosince 2011 v 14:52 | Reagovat

Souhlas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama