Písnička pro lepší den:
Marek Ztracený - Léto 95


Nové:

Dramione:

Nové • • > > Navzdory všemu < < • • Nové



UPOZORNĚNÍ!!
NEZAPISUJU SE DO TŘÍDĚNÍ SB ;-)

Tento prostor je pozorován... :D


Narozeniny blogu: 31.8.07

4.A vs. láska 8.díl-Andělé noci 1/2

25. prosince 2009 v 23:16 | RocQ€rQ@ |  4.A vs. láska
Z důvodů 12ti stránek jsem tento díl musela rozdělit na dva O:) nějak sem se rozepsala nebo co :D

Vaše Rockerka


Noc andělů


Asi za dvě hodiny po té co se všichni ubytovali, si je Tsunade zavolala do místnosti kde se jedlo a byla tam i televize a takové věci. Prostě taková společenská místnost!
Sakura si sedla ke stolu společně se svým týmem který tvořila: Ona, Hinata, Tenten, Rikkikia, Aneko, Koizumi a nahradnice Hikari. Ostatní si posedali tak různě. Samozřejmě Sasuke seděl s kluky a lísala se k němu Karin, takže kluci byli otrávení ale Karin byla neskonale spokojená. Teneshi seděla sama v koutě, Temari jí bylo líto a probodávala vraždícím pohledem svého bratra kterému to bylo úplně jedno. Jako vždycky!
"Takže lidi! Dneska se ještě trénovat nebude! Začneme až zítra! A neznamená že když ostatní nehrají závod, že se nebudou účastnit! Vše se ale dozvíte zítra. Dnes se seznámíme s okolím, a bude i noční hra! Opovažte se někomu říct že jste měli bojovku! To je zakázané! Prostě jste hráli noční hru a hotovo! Postupem času se ty co budou na stanovištích vše dozvědí! Bude to totiž tajné ale teď abychom se nenudili, někam vyrazíme! Tady Daiki už má prý nápad kam bychom mohli vyrazit! Takže vezměte si pití a hlavně nějakou kšiltovku na hlavu a prý možná že i plavky! Tak a to je asi všechno..." rozpustila to.
Koizumin pohled se opět setkal s očima toho tajemného kluka. Spíše muže. Náhle věděla že to nemohl být on kdo jí políbil včera večer pod stromem rozkvetlé Sakury, on je dospělí a ona? Je to dítě! Pouhopouhé dítě! Sklopila pohled a vydala se za holkami.
Run právě vybírala co si vezme na sebe když do pokoje vešla Teneshi společně s Temari která jí něco říkala.
"Ježíš Temari! Já vím, já vím že máš pravdu ale kvůli tomu mi do hlavy nemusíš vymluvit díru! Já si to prostě zařídím sama! A jestli to nedopadne, tak to prostě nedopadne! Já se nechci trápit! Chci si užívat toho že jsme tu a nemusíme se učit! Tak mi prosím přestaň dělat tyhle zmatky v mé hlavě!!!" pohlédla na ní zoufala a Temari odevzdaně přikývla.
"Holky, co si mám na sebe vzít? Tyhle žlutá kraťasy nebo tyhle riflové a k tomu tohle tílko a tyhle boty?" ukázala.
"Ta druhá kombinace je dokonalá ale nevím zdali se hodí na prozkoumávání okolí! Vzala bych si tohle a tohle a k tomu tyhle boty.." navrhla Temari.
"Asi máš pravdu! Tak teda jo no, tohle si nechám na nějakou jinou příležitost!" mrkla na ní.
Sakura si rozčesávala vlasy když do pokoje vtrhla Karin a ještě na dálku se loučila se Sasukem. Sakura jen převrátila oči v sloup a pokračovala ve své činnosti.
"Já ho tak zbožňuji.." rozplývala se nad ním Karin.
"A já budu zvracet..." oplatila jí.
"Ty jenom žárlíš! Sasuke je ten nejdokonalejší kluk na světe.. s nějakým tím tvým Hicharem se nemůže ani rovnat!!! Ten mu nesahá ani pod kotníky!"
"No to máš pravdu, a proč by mu tam taky šahal že jo?" odpálkovala jí.
"Pfff! Já tím chtěla říct.."
"Mě je úplně jasné co si tím chtěla říct a dovol abych ti něco řekla já, Sasuke je idiot který si nevidí na špičku nosu! On tě nemiluje, jen ti zlomí srdce a..."
"Tak proč jse se mnou teda vyspal?" trumfla jí Karin a to tak že Sakura ztratila řeč. Něco jí bodlo u srdce, a nedokázala se dál dívat Karin do očí.
"To nevím.." řekla pak.
"Ale až ti zlomí srdce, což on udělá, za mnou pak nechoď!" popadla batoh a šla ke dveřím!
"Mluví z tebe závist! A nebo snad.. tobě už Sasuke srdce zlomil že?" křikla za ní.
Sakura se zastavila a aniž by se otočila řekla:
"Zlomit mi srdce se nepodaří nikomu, ani tomu hlupákovi nebo někomu jinému! Rozumíš Karin?! Sasuke Uchiha je mi naprosto volný a tudíž jakýkoliv pokus o zlomení mého srdce by byl naprosto zbytečný!" pronesla to tak chladně až Karin přejel po zádech mráz. Po té Sakura odešla.
Rikkikia si společně s Narumi zrovna vybalovali když z chatky číslo 5. zaslechly křik. Pohlédly na sebe a rozběhly se k chatce kterou obývali tři trpaslíci (mno dobře trpaslíci teda ne), kterou obývali tři statní kluci (tak dobře statní teda taky ne!), no prostě, kterou obývali tři kluci, Sasori, Lucas a Kiba.
Holky vtrhli dovnitř a hned za nimi tam vpadli holky z chatky číslo 6. Amanda, Konan a Hikari a k tomu ještě Hanabi která šla právě kolem.
"Co se děje?" zeptala se Rikkikia s Konan současně.
"T-tam.." písknul Kiba.
"Co je tam?" nechápali když se tam podívali, nic tam nebylo.
"Pavouk!" řekl a schoval se za Lucase.
"Pavouk?" zeptala se Amanda a pohlédla na holky které se už začínali válet smíchy.
"Jo!" přikývl a Rikkikia se tam tedy vydala.
"A nebyl ten tvůj pavouk asi takhle veliký, s tlustýma velkýma nohama a krvelačným pohledem?" zeptala se pak naoko vážně a když Kiba horečně přikyvoval, měla co dělat aby si zachovala vážnou tvář když brala do rukou centimetrového pavoučka.
"Bacha, je to monstrum!" říkal dramaticky a u Rikkikiny hlavy se objevila kapka.
"Ty si taky monstrum!" plácla se do čela Hikari a Narumi, kterou podpírala smějící se Konan, šla do kolen.
"Jestli tohle je monstrum, tak pak mi teda řekni jak by si nazval třeba vlkodlaka nebo zombí?" nadzvedla obočí.
"No a co, tak se bojím pavouků no!" řekl pak s nafouknutýma tvářemi a trucovitě se posadil na postel.
"Bojíš se pavouků, aha! A řekni mi kde toho pavouka vidíš! Vždyť tomuhle se tak ani říkat nedá!" smál se Lucas.
"Ještě ty do mě rýpej! Bál si se stejně jako já!"
"No to teda nebál!"
"No to teda bál!"
"Nebál!"
"Bál!"
"Dost kluci!" uklidnila je Konan a oba okamžitě zmlkli.
"Zapomeneme na to jako by se nic nestalo a konec!" řekla pak, jenže...
"Kde je Hanabi?" zeptala se Narumi než z venku stačila zaslechnout křik.
"Lidíííííí! Kiba se bojí centimetrového pavoučka!" ozývalo se a všichni, krom Kibi, šli opět do kolen.
Za hodinku už byli všichni připraveni vyrazit a tak tedy vyrazili. Vyrazili k malému rybníčku kousek od jejich tábořiště. Spíše to byla takový přehrada ale bylo tam krásně. To malé jezírko se ukrývalo pod stromy rozkvetlých Sakur a bříz, pod nimiž byl chládek a z jedné strany tam prosvítalo sluníčko. Všichni si zabrali nějaký ten plácek a vysvlékly se do plavek. Jediná Koizumi zůstávala tak jak vyšla, v laclových kraťasech zapnutých na jednu přasku pod kterými měla vrchní díl plavek. Sedla si na jednu z bříz které byli dbře nakloněny aby se na nich dalo sedět, vytáhla skicák a začala si něco čmárat do náčrtníku.
"Aaaaaaa!" zaječela Karin.
"Mě se něco otřelo o nohu Sasuke zachraň mě!" pištěla.
"To byla nejspíš chobotnice Karin, v lepším případe žralok, aspoň by byl klid!" křikl na ní Tomi a dál, se snažil utopit Hanabi která ho pocákala studenou vodou když ještě nebyl osmělený.
Karin zbledla a rychle vyběhla z vody, což náramně pobavilo Tenten.
"Asi by jí měl někdo říct že v jezeře žraloci a chobotnice nebydlí! Leda tak vodník!" uchechtla se Tenten a vypískla jakmile i jí někdo chytl za nohu.Otočila se a nakopla Nejiho který se až do teď bavil!
"Auu! Za co!" řekl ublíženě.
"Nemáš si hrát na vodníka!" vyplázla na něj jazyk.
"Já už to neudělám! Jen toho už nech nebo se počůrám! Tomi! Přestaň! To strašně lechtá!" smála se Hanabi a snažila se Tomimu utéct, marně.
"Přísaháš?" pohlédl na ní.
"Přísahám!" přikývla a Tomi jí pustil. Dala mu pusu a poté křikla na Naruta s Hinatou.
"Dáme si kohoutí zápasy!" usmála se a už se sápala Tomimu na záda.
Teneshi jako jediná byla v chládku. Slunce jí nedělalo dobře, snad i proto byla tak bledá. Lehla si na deku a dala si do uší Mp3, zavřela oči a zaposlouchala se do její oblíbené písničky.
Run s Temari si dávali závody kdo dřív doplave k druhému břehu a zpět. Lucas s Pienem, Kibou, Deidarou a Itachcim se přidali ke Narutovi a Tomimu kteří hráli kohoutí zápasy, vyzvali k nim ještě Konan, Rikkikio, Amandu, Hikari a Narumi. Sasuke chtěl hrát taky ale jelikož nenašel žádnou dívku která by mu 'vlezla na záda' měl hold smůlu, jelikož Karin se zapřísáhla že do vody už nikdy nevleze.
"To myslíš vážně? Já jen jestli ano, tak jdeš ven s chatky, muset tě poslouchat mi stačí, natož ještě čichat jak smrdíš!" prohodila Sakura a společně s Tenten se šli taktéž přidat ke klukům. Jelikož Tenten seděla na Nejim, Sakura si musela 'půjčit' Shikamara.
Aneko se Sasorim si ve vodě nacvičovali jejich vystoupení a všichni museli uznat, že jsou vážně dobří!
Koizumi byla tak zabraná do své práce že ani nezaslechla kroky, které se k ní blížili.
"Copak to tu děláš?" promluvil k ní za zády nějaký hlas.
"Načrtávám si krajinu.." odpověděla ledabyle aniž by se podívala kdo to je, až když se jí naklonil přes rameno a ona ucítila jeho vůni, a viděla obrys jeho tváře, zjistila že ten někdo je Daiki.
"Máš talent, tohle je profesionální náčrt, akorát bych řekl že proporce toho rybníku jsou poněkud zkreslené..."
"Je moje věc, jak si to kreslím! Navíc je to jen náčrt!" odsekla, to tak aby jí nějaký všeuměl radil co a jak má dělat.
"Promiň, zapomněl jsem že puberťačky nesnesou kritiku!" uchichtl se.
"Co si to řekl!" otočila se na něj a setkala se s jeho pohledem.
"Tak za prvé já už nejsem puberťačka a za druhé, snesu kritiku jen nehodlám poslouchat nějaké nesmyslné připomínky někoho kdo v životě nedržel skicák v ruce!" odsekla a pokračovala ve své činnosti.
Uslyšela jak se vzdaluje, a když se poté zahleděla na obrázek, musela uznat že ten kluk který si hraje na dospěláka, má pravdu! Ty proporce opravdu byli poněkud vedle, jenže ona místo toho aby si to připustila, vytrhla papír ze skicáku, zmačkala ho a po minutovém rozmýšlení co s ním udělá, zdali ho někam hodí nebo ho roztrhá na maličké kousíčky, zastrčila zmuchlanou kuličku do batohu a začala kreslit něco jiného, jenže byla tak vynervovaná z toho co jí řekl, že toho za chvíli nechala a skicák schovala.
"Trouba jeden!" zasyčela pak ještě a slezla z větve.
Teneshi, která už skoro spala, když jí někdo pocákal ledovou vodou, vypískla a rychle se posadila.
"Co?" nechápala ale jakmile spatřila červenovlasého kluka který se na ni zubil od ucha k uchu, musela se zasmát.
"To jsou blbý fóry!" zavrtěla smíchy hlavou.
"A proč ty tu sedíš takhle odstrčená ode všech?" zeptal se když si sundala sluchátka a posadil se k ní.
"Protože jsem chtěla být sama, a proto že nemám moc ráda sluníčko, vždycky jsem akorát rudá a neuvěřitelně mě to bolí, tudíž jsem raději ve stínu.
"Myslím že trochu sluníčka by ti neuškodilo, už tak jsi dost bledá, vypadáš skoro nemocně," pohlédl na ní, "není ti nic?" dodal starostlivě.
"Ne, nic mi není, vážně jen nemám ráda sluníčko, to je vše!" ujistila ho a setřela si kapky vody z boků.
"Vypadáš smutně..." řekl poté.
"Tak o tohle se nemusíš starat už vůbec.." řekla poté.
"Pracuješ pro mě, měl bych se o to starat!"
"Nepleť si pracovní poměr s poměrem jiným! Tohle je můj osobní život!"
"Takže ti někdo ublížil?"
"Ne! A i kdyby, tobě by do toho nic nebylo! A jak se má Jesse?" otočila list, trochu sarkasticky.
"Super, právě jsem jí volal, prý zrovna dnes s Mini vyrážejí ven.."
"No vidíš, ani jsem nepostřehla že tu Mini není a nijak mi to nevadí!"
"To mě taky ne, vlastně nechápu proč se s ní Jesse baví, ale je to její život a její kamarádka.."
"Vrána k vráně sedá..." pokrčila rameny a odvrátila hlavu protože přesně odtušila co to s Gaarou udělá.
"To myslíš jak!?" řekl ostře.
"Nijak.." zavrtěla hlavou.
"To bych si prosil! Mini je možná taková jak se o ní říká ale Jesse ne!"
"A jsi si tím jistý?!" špitla.
"Víc než to!" řekl tónem, již žádné další námitky nepřipouštěl a poté odešel.
Když se Koizumi chystala vydat na slunečný plácek k ostatním, zastavila jí Tsunade a řekla jí že bude na stanovišti číslo jedna společně s dalším Andělem noci, kdo to ale bude jí neřekla.
"Shikamaru!" křikla Temari, která právě vyhrála s Run závod.
"Ano?" otočil se na ní a poté se omluvně otočila na Sakura která mu naznačila ať jde.
"Tak kdo ještě nebyl? Aaa Sakura a Shikamaru.."
"Bohužel, Shikamaru volali povinnosti!" zasmála se.
"Tak ti nezbývá nic jiného, než moje záda!" ozval se za ní Sasuke.
"Tak to bych raději vylezla na záda Orochimarovi.." ušklíbla se.
"Ale, ale, copak to jsou za řeči!? Nemel a lez!" otočil se k ní zády a Sakura mu na ně tedy vlezla.
"Jestli se neudržíš! Jsi mrtvej Uchiha!" varovala ho.
"Neboj Haruno, jestli se neudržím tak tě raději hned utopím.." ušklíbl se.
Sakura začala bojovat s posledním párem, který ještě zbyl a nýbrž s Lucasem a Konan.
"Tak co Konan, jsi připravená na prohru!" usmála se Sakura.
"Stejně jako ty na výhru!" mrkla na ní.
Sasuke, mrkl na Lucase a Sakura ho nakopla.
"Já tě varuju Uchiho, žádný podlý léčky!"
"Au!" zavrčel.
"A o co se vlastně hraje?" zeptala se Sakura.
"Kdo prohraje, musí dát svému parťákovi polibek a kdo vyhraje, tak taky pusu ale jeho protivníci mu ještě zaplatí oběd v restauraci.."
"Slyšíš Uchiho! Snaž se! Nerada bych si pak dezinfikovala pusu savem..."
"Nápodobně!"
Začal vyrovnaný boj rukou a rovnováhy. Ani jedna dvojice nechtěla prohrát ale obě to brali jako hru, vlastně Sakura ne, nechtěla se totiž líbat se Sasukem. Jenže, Naruto by nebyl Naruto kdyby něco nepodnikl. Když se Konan opřela do Sakury tak, že Sakura zavrávorala a Sasuke vyrovnával jejich rovnováhu, nastavil mu Naruto nohu tak že oba zahučeli přímou cestou do vody.
Sakura si už pod vodou plně uvědomila co se stalo a raději se nechtěla vynořit než aby se musela líbat s někým, kdo líbal Karin! Nakonec však vyplavala.
"Tohle ti nedaruji! Vždyť to šlo vyrovnat! Ty pako, idiote! Ty si se semnou prostě jen chtěl líbat! Tak to aspoň přiznej!" vyjela na něj.
"Co? Si se praštila o kámen jak jsi tam spadla nebo co? Líbat se s tebou, to už bych fakt i já raději líbal Orochimara!"
"Hele hra je hra, takže se polibte a mi vám s Konan klidně i tu večeři odpustíme.." pronesl Lucas a pohlédl na Konan která se na něj taktéž podívala.
"Věř mi, ta podívaná za to bude stát a na večeři tě klidně pozvu sám!" usmál se.
"Já se s ním líbat nebudu!" protestovala.
"Copak? Budu tvůj první?!" obrátil Sasuke list protože věděl co jí nejvíc rozpálí.
"Co si to?! Ty..."
"Neboj, budu něžný!" mrkl na ní.
"Pusu, pusu, pusu!" začali skandovat všichni kteří už svůj boj prohráli.
Sakura se s našpulenou pusou obrátila zády směrem k Sasukemu jenže než se nadála vzpamatovat, něco, nebo spíš někdo, se jí přisál na rty. Vytřeštila oči a snažila se odtrhnout, něčí ruce jí ale pevně sevřeli za boky a přitáhli si jí ještě blíž. A ona, snad ani nepostřehla, že mu polibky začala oplácet a přestala se bránit, přestala vnímat okolí, stejně jako on. Takový pocit ještě ani jeden nezažil! Srdce jim bušilo zrychleně a nemohli se nabažit chuti toho druhého. Přitáhl si jí ještě těsněji k sobě za krk, kam přemístil ruku.
Nic kolem nich neexistovalo, jen oni dva, oni a jejich vzájemná blízkost, Sasuke úplně zapomněl že by se této holce chtěl kdy za něco pomstít a Sakura zas že na něj měla kdy vztek.
Jejich rty se pohybovali ve vzájemné hře a jím se to líbilo. Jako by se zastavil čas. Neexistovala žádná nenávist, žádné překážky, žádná pomsta a hlavně neexistovala Karin...
"Aaaaaaaa!" zaječel hlas kdesi za nimi ale oni ho nevnímali, ne dokud je něco nerozdělilo a Sakuře nepřistála na tváři něčí pěst až jí ze rtu vytryskla krev. Sasuke který se vzpamatoval až poté se podíval na Sakuru která klečela na kolenou ve vodě, za vlasy jí držela Karin a z rtu jí tekl krev.
"Mého kluka nikdo líbat nebude!"
Sasuke uviděl jak se Sakuře na tváři objevil úsměv i když měla zuby od krve. Odplivla si.
"Ani ty Karin??" pohlédla na ní s pohledem ze kterého šel mráz po zádech.
"Ty! Co si to dovoluješ? Samozřejmě že jenom já! Je to můj kluk!" vřískala.
Sakuřiny oči se setkali s těmi jeho.
"A nikdo ti ho nebere..." řekla a sykla bolestí jak Karin zabrala za její vlasy.
"Karin okamžitě jí pusť! Tohle byla cena za prohru! Museli se políbit! Byl to jen úkol!" vložil se do toho Naruto a Karin Sakuru opravdu pustila. Ta vstala a otočila se k odchodu.
"To je fakt, líbání s takovouhle, může být jen za trest a nebo za prohru..."
Sakura se zastavila a tentokrát to byla ona kdo někoho praštil, a tím někým byla samozřejmě Karin.
Sasuke tam stál a koukal na to co se stalo, a přehrával si to pořád do kola od okamžiku kdy mu Sakura začala polibky oplácet a zastavili se u toho jak jí viděl klečet s krví u pusy a tím chladným výrazem. Něco se v ní zlomilo a jen on mohl tušit, a netušil, jak velké škody to ještě nadělá...
Blížil se večer, čas noční hry. Lidé už věděli, kdo z nich je anděl a ti co to nevěděli, neměli ani tušení.
Run, která byla mezi těmi co nic netuší, si právě připravovala pyžamo do kterého se po hře navlékne a povídala si s Temari o tom, jak by se měla obléknout na maturitní ples na který půjde se Shikamarem.
"Já vím co by ti slušelo nejvíc! V obchodním centrum ve Victorii měli úžasné stříbrné šaty! Myslím že ty by ti slušely ze všech nejvíc!" nadchla se.
"Myslíš?"
"To vím!" přikývla.
"A k Teneshi by se hodili nějaké výrazné, třeba červené a nebo naopak nějaké jemné, třeba bledě modré! Ale volila bych spíše výraznější barvy, k její bledé pleti aby jí podtrhovali ženskost!"
"Já na ten ples stejně asi nepůjdu.." pokrčila rameny zmiňovaná.
"Jak to?" podivili se obě.
"A s kým bych tak asi šla?"
"No přece se mnou! Nebo si myslíš že já tam budu mít nějakého kluka? Pff!" smála se Run a Tenesi se k ní musela přidat!
V chatě číslo 14. se dělo něco naprosto nevídaného!
"Tomi?" pohlédl na kamaráda Neji.
"Hmm?" zvedl oči od rozečtené knížky.
"Od kdy si čteš?" dodal Naruto.
"No začal jsem s tím už v první třídě kdy mě to učili?" odpověděl trochu ironicky.
"No jo ale od kdy si čteš knížky?" Neji nadzvedl obočí a Tomi ho napodobil.
"Půjčila mi to Hanabi, docela zajímavá četba!" pokrčil rameny v udiveném gestu.
"Ty čteš holčičí knížky?"
"Ne, já čtu Hraničářova učně, to je rozdíl!"
"Ne, je to knížka od holky! Takže je to holčičí knížka!"
"Je vidět že o knížkách toho moc nevíš! Hraničářův učeň totiž rozhodně není holčičí četba!"
"Ale máš to od mojí sestřenky! Od skoro ještě pubertální holky! Takže to prostě.."
Sasuke který celou dobu ležel na své posteli a mlčel protože nad něčím rozmýšlel, mu skočil do řeči.
"Pleteš se Neji, Hraničářův učeň rozhodně není holčičí četba, taky jsem to četl!" řekl.
"No to mě podrž a já za celý svůj život přečetl tak maximálně návod k přípravě rámenu!" nasadil tomu Naruto korunu takže za chvíli, po překvapeném tichu, se ozvaly salvy smíchu.
Aneko se snažila přivést Koizumi do dnešního světe z nějakého vesmíru, kde momentálně létala a ne a ne vnímat.
"Hanabi?" pohlédla na kamarádku.
"Ano?" otočila se.
Aneko zamávala Koizumi před obličejem rukou ale ta ani nemrkla.
"Tak mi řekni co mám dělat?"
Hanabi se lišácky zasmála, zatřásla s Koizumi a vykřikla.
"Daiki tě hledal! Máš jít okamžitě za ním!"
Koizumi hned ožila.
"Co? Volal? Mě? Proč!?" ale pohled na ty dvě jí jejich veselí odůvodnil.
"Jen se bavte! Já za to nemůžu! Ten tupec namyšlenej! Nenamaloval by ani kostel a mě bude něco říkat!" našpulila pusu.
"Popravdě Koizumi, já bych ten kostel asi taky nenamalovala!" zastala se ho Aneko.
"Jenže ty si mi nikdy neřekla něco jako že to mám nesouměrný nebo tak! To je jako kdyby ti někdo, kdo nemá ani páru o tom jak se tančí bojové tance řekl, že si levá jako šavle!"
Aneko taktéž našpulila pusu.
"To by si mohl zkusit!" odfrkla si.
"Tak vidíš!"
"Tak se mu pomstíme!" vypískla Hanabi a skočila k nim na postel.
"Ale jak?" povytáhla obočí.
"No to ještě nevím ale něco vymyslíme!" mrkla na ní.
Po chvíli Aneko blýsklo v očích a zároveň s Hanabi vykřikli:
"Noc andělů!"
"Eh? A co s ní!"
"Pokud je nám známo, trasa bude podél řeky, a když se vytratíš na malinkou chviličku ze stanoviště a nejdeš toho panáka, bafneš na něj nebo ho nějak překvapíš a shodíš do rybníka, to bude skvělá pomsta ne? A kdyby to nevyšlo, mám náhradní plán který můžeme uskutečnit i kdyby to vyšlo. Brzy ráno až budou ještě všichni tiše spát se..." šeptala jim plán.

>>

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Koizumi Michiyo Koizumi Michiyo | Web | 26. prosince 2009 v 0:10 | Reagovat

To bylo DOKONALÝ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A ten pavouk mě dostal na zem!!! :D Hned jdu na zbytek. XD

2 Kata Nakyama Kata Nakyama | Web | 27. prosince 2009 v 21:59 | Reagovat

jo,to bylo těch pět sekund n_n sorry nějak se mi to tam nevešlo n_n

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama