Písnička pro lepší den:
Marek Ztracený - Léto 95


Nové:

Dramione:

Nové • • > > Navzdory všemu < < • • Nové



UPOZORNĚNÍ!!
NEZAPISUJU SE DO TŘÍDĚNÍ SB ;-)

Tento prostor je pozorován... :D


Narozeniny blogu: 31.8.07

4.A vs. láska 8.díl-Andělé noci 2/2

25. prosince 2009 v 23:18 | RocQ€rQ@ |  4.A vs. láska
A navázání O:)

Narumi si pinkala venku s Rikkikio a Amandou a náramně se u toho bavili. Narumi měla sice nohy na svém místě ale s rukama to bylo trochu horší.
"Bachaa!" vykřikla Rikkiko na Peina který šel okolo a Narumi si ho, omylem, vybrala jako svůj terč.
Amanda která stála tam kam míč mířil se rozeběhla a těsně před Peinem skočila a míč srazila na stranu a ona padla na zem.
"WooW!" ozvali se hlasy kluků kteří koukali z okna. Vločka který to vše pozoroval seskočil z lavičky a běžel k Amandě která pořád ležela na zemi.
"Si v pohodě?" ptali se jí holky.
"V naprostý!" přikývla a posadila se. Když poté pohlédla na místo kde stál ještě před tím ohromený Pein, už tam nestál, vůbec tam nebyl.
"Páni Amando! Takovejhle kousek by se dobře vyjímal v nějakým filmu!" houkl Lucas z okna.
"A to jak ti dávám pěstí taky?" zazubila se pobaveně když Lucas zmizel za oknem.
Itachci celou dobu seděl na lavičce kde byl dobře skryt ale vše dobře viděl a k němu se právě připojil i Pein.
"Nesleduješ ty tu Narumi nějak často?" rýpl si do něj Pein s úsměvem.
"Nijak zvlášť.." pokrčil rameny.
"Za to ty, dívka tě zachrání před ránou, sama si natluče a ty jí ani nepoděkuješ.." nadzvedl obočí.
"A kdo se jí o to prosil? Já ne!" odsekl.
"Peine, to že máš za sebou nevydařený vztah neznamená že jsou všechny holky takové! Udělala to prostě jen aby se nikomu nic nestalo! Ne aby na tebe zapůsobila! Ne každá karta na kterou vsadíš je špatná a každá láska není ze sázek! Či co jí vím, obdivu? Ano připouštím, tvoje bývalá je mrcha! Chtěla tě na okrasu a užívala si se všemi kolem, však patří do party Mini, Jess a Carter!" pohlédl na něj.
"Tohle nemusím poslouchat! Já Carter miloval víš?! Jenže, jenže ona mě jen využila! Támhle ta dívka, podívej se na ní jak vypadá, jak se obléká! Nikdy jí nezastihneš v ničem jiném než v takovém oblečení a s tím jejím psem!"
"Co jsem slyšel, její život byl docela krutý! Žije sama, bez rodičů protože je z nějakého vznešeného rodu či co, ale nesnášela ty pravidla, tu strašnou upjatost a to se zase nelíbilo jejím rodičům. Nevím jestli utekla nebo jí vyhodili, to oblečení jsou zbytky nadýchaných šatů či co, takhle si všechny upravila. Není namyšlená ale obětavá jak sis mohl všimnout jo ale bacha, prý má jazýček ostřejší než břitva!"
"Mě ale vůbec nezajímá co se o ní povídá!" řekl rozhořčeně, vstal a odešel pryč.
"Heh!" zašklebil se Itachi.
"Copak je bratříčku? Čemu se směješ?" přisedl si k němu Sasuke.
"Ale, myslím že je tu jedna kandidátka na Peinovo volné místo." uchecht se.
"Začínáš být zvrhlí jako Kakashi!" ušklíbl se.
"Hele jo!" smál se.
"No, a co to místo vedle tebe? Koukal jsem že se motáš kolem holky od nás.."
"Kdepak motám, za to můžou náhody!"
"Ale jdi ty! Tak? Povíš mi o tom něco?"
"Dobře, povím ale něco za něco.."
"A to?" povytáhl obočí.
"Řeknu ti to ale poté mi ty povíš jak to máš vlastně se Sakurou a pravdu!"
"Hmmm, tak dobře!" souhlasil.
"No, s Narumi to je jednoduché, je to hezká a nadaná dívka. Každopádně, netuším jestli teď mám zájem o nějakou dívku..." pokrčil rameny.
"To je celé?" povytáhl obočí.
"No, nebráním se tomu to samozřejmě ne! Ale zatím..." zopakoval gesto.
"Aha.." pokývl hlavou.
"A teď je řada na tobě! Povídej!" pobídl ho.
"Válečná sekera je pořád vykopaná, nic v tom není..."
"Nelži Sasuke, znám tě moc dobře, řekni mi pravdu, komu jinému by ses měl svěřit než svému staršímu bráškovi?"
"Ježíš Itachi! Začínáš být nějakej sentimentální! Ty ses nám zřejmě zamiloval! Takhle starostlivej si nikdy nebyl!" zavrtěl hlavou.
"No co, se nemůžu ani zeptat?"
"Ale jo, já jí prostě nemůžu odpustit to co mi udělala! Poslední dobou si děláme samý naschvály ale Itachi, když jsem jí viděl jak tam klečí na kolenou, z úst jí teče krev a Karin jí drží za vlasy, měl jsem vztek, ne na ní ani moc na Karin ale na sebe! Že jsem to zavinil, že to kvůli mně jí teče krev, kdybys viděl její pohled jakmile vstala, jako by se v ní něco zlomilo a bohužel netuším jestli je to dobré nebo jen na škodu! Ale je tu pořád ještě to co mi udělala když jsem byl malý kluk, pořád to tu je!"
"Ale Sasuke, kdy už si připustíš že to nebyla.."
"Byla to její vinna!"
"Mysli si co chceš, ale řekni mi, co teď hodláš dělat?"
"Co by? Nic! Budu čekat co mi zítřek přinese! A nebo dnešní noc.. dnešní noc je přece, noc andělů ne?" zazubil se, vstal a vyrazil na nástup který si lidé dávali.
Andělé už byli na svých místech, jen Koizumi ještě ne. Dávala si na čas a když konečně dorazila na své stanoviště, mimochodem stanoviště strážných andělů, zjistila že její druhý anděl tu ještě není. Rozhlédla se když na svých ramennou ucítila tíhu.
"Aa..." chtěla vykřiknout ale umlčila jí něčí dlaň.
"Šššš..." utišil jí hlas.
"Ty?" vyjekla když se postavila a zasvítila mu do tváře.
"Už to tak bude, milostivá by si přála jiného společníka? Bohužel, pro dnešní večer se budete muset spokojit se mnou, princezničko.."
"Přestaň se mnou mluvit jako s nějakou vznešenou já nevím čím! Já jsem obyčejná holka!"
"Heh, si zvláštní, většina dívek by chtělo aby se s nimi mluvilo jak s princezničkou a tebe to štve!?" zavrtěl hlavou.
"To proto, že se mnou mluvíš tónem který bys použil u pětiletého, rozmazleného děcka!"
"Tak to pardón!"
"Už zase!" našpulila pusu a sedla si na svou mikinu kterou si vzala s sebou.
"Něco ti chybí.." řekl poté.
"Co? Korunka?" odsekla.
"Ne to jsem nemyslel, křídla.."
"Křídla?" povytáhla obočí.
"Křídla!" přikývl.
"Tady.." vytáhl je od někud aby si je Koizumi mohla vzít.
Nevyšla tahle pomsta, vyjde ranní, a to bude teprve sranda! Pomyslela si při oblékání.
Sakura byla na stanovišti padlých andělů. Byla tu sama a její úkol byl takový, vzít si šaty nechané tu, křídla a oběsit se. Samozřejmě jen jako!
A jak chtěli tak udělala. Další stanoviště bylo stanoviště andělů pekel, tam byla Amanda, Pein a Konan. Dostali černá křídla a Amanda si dokonce mohla nechat své oblečení, prý je přesné pro tuto roli. A vločka, aby nebyla smutná, taky dostala černá křídla!
"Neznám tě od někud?" zeptala se jí Konan.
"Mě? Leda tak od vidění ze školy.." pousmála se.
"Ne to nemyslím, ale připadáš mi povědomá..."
"To víš Konan, namyšlených nanynek je všude hrozně moc.." ozval se Pein.
"Namyšlených nanynek? Tak hele ty nagelovanej panáku, nevím podle čeho tak soudíš ale jestli podle toho jak vypadám, nebo co já vím, dám ti radu, takhle si mluv s těmi tvými ujetými fanynkami, protože, a to myslím smrtelně vážně, je lepší být namyšlená nanynka než jednou z tvých tupých fanynek! A jestli si myslíš že jsem tě ušetřila rány míčem jenom proto že jsem na tebe chtěla zapůsobit tak to si na omylu. Ani jsem neviděla že tam jsi! To až kamarádky mi řekli že jsem nějakému klukovi ušetřila bouli ale když teď vidím jaký hlupák to je, klidně bych ten míč nechala být! Třeba by se ti rozsvítilo!" umlčela ho.
"Skončila si?" nadzvedl obočí.
"Prozatím!" přikývla.
"Ale já tě vážně od někud znám..." dumala dál Konan.
Tomi a Hanabi byli na nejlepším možném stanovišti. Byli u Amorů, zamilovaných andělů..
"Řekl ti někdo jak moc nemám ráda růžovou?" prskala Hanabi ve svých růžových šatičkách.
"Ty to máš ještě dobrý! Podívej se na mě!" smál se a Hanabi taky. Měl na sobě jen něco co připomínalo prostěradlo, růžové prostěradlo, omotané kolem pasu a do polovin stehen. Kolem obnažené hrudi měl červenou kopu na šípy, luk a na ruce měl nakreslené srdíčko.
"To nemá chybu!" smála se.
"To teda nemá! Akorát by nemusela být zima!" sedl si na zem.
"Chceš zahřát?" zažertovala a posadila se vedle něj.
"To není špatný nápad.." zablýsklo se mu v očích.
"To byl vtip Tomi!" smála se.
"Já vím, ale přeci, přece nechceš abych byl nemocný!"
"No.." řekla spíš pro sebe a dala mu ruku kolem ramen. Tomi se k ní přitočil, a dal jí ruku kolem pasu. Přitáhl si jí k sobě blíž a ona ho objala úplně. Zmítali se v nich různé pocity ale převládalo štěstí, štěstí a nejistota. Oba byli zmatení z toho co cítí a oba byli zmatení z toho že druhý si to nejspíš nemyslel.
"Hanabi..." promluvil Tomi do ticha. Hanabi k němu vzhlédla a v tom ucítila jeho rty na svých. Bylo to jiné než před ostatními, bylo to jakoby ji měl opravdu rád a ona jeho taky. Jenže kdo má vědět že to není jen hra? Vždyť to byla sázka...
Tenten a Ino byli na stanovišti andělů kteří stráží děti.
Aneko, Sasori a Lucas ztvrdli na portálu. Bylo to poslední stanoviště, zde se o těch kteří projdou všemi stanovišti, rozhoduje, zdali jde de pekla nebo do nebe..
Daiki mluvil s někým do vysílačky a Koizumi si zrovna myla ruce od smůly v potoku.
"Už je vypouštějí, dávej pozor ať tam nespadneš.." varoval jí.
"Tak hele..." otočila se na něj a chtěla mu vše říct pěkně od plic jenže než se dostalo na další slova, ztratila rovnováhu a psychycki se připravovala na to kdy zazní žbluňk.
Jenže to se nekonalo. Ano, nohama byla sice v potoku ale proud jí nestahoval jelikož jí někdo držel za ruce.
Otevřela oči a spatřila Daikiho, skláněl se nad ní a snažil se jí vytáhnout. Když už byla na suchu, podal jí ručník který vzal, pro jistotu, s sebou.
"Neříkej to!" zarazila ho když se nadechoval.
"Co?"
"Tu větu, já to říkal.."
"Ale já to vážně.."
"Neříkej to!" varovala ho.
"A co mi tak uděláš?" povytáhl obočí.
"To nechtěj vědět.."
"V tom případě, já ti to říkal.."
Jako první šla nějaká prvanda, byla hrozně nevrlá že nemůže spát a podobně ale jakmile přešla od strážných andělů kde jí řekli něco o nich a co jí čeká, dorazila k místu strážných andělů a když spatřila Sakuru, vykřikla.. Po dvou minutách hysterického křiku si byla schopná přečíst cedulku.
Sakura měla hodně času na přemýšlení. Poslední dobou se jí hlavou honí pořád jen Sasukeho obrázek, to jak si hráli když byli malý a poté dvě scény.

Flashback

"Hai Sakura-chan!" pozdravila ji mile Sasukeho maminka.
"Hai paní Mikoto." odpověděla s úsměvem.
Mikota byla velmi krásná, mladá žena, nevypadala na matku dvou dětí natož dospělých! Ale zároveň byla velmi starostlivá a něco jí vrtalo hlavou.
"Poslyš Saky, co ty víš o té Sasukeho dívce?" vyptával se.
"Moc ne, Sasuke už se mi nesvěřuje tolik jako dřív ani já už na něj nemám tolik času.." pokrčila rameny.
"Víš Saky, mě se ta dívka nelíbí..."
"Maminko! Už zase s tím začínáš?!" křikl mužský hlas od dveří.
"Ahoj Sasuke!" usmála se.
"Ahoj Saky, jdeme?" zeptal se poté a ona vstala a šla s ním ven.
"Co to mělo být?" zeptala se když se usadili na lavičce.
"Neposlouchej jí! Pořád má nějaké starosti! Nevím co se ti na Lil nelíbí?! Trpí paranoiou, že prý je tahle holka prolhaná a že mě podvádí kde s kým a tak! Prostě mateřské starosti! Ještě že já nikdy nebudu matka!" smál se a ta představa jí rozesmála taky.
"Heh, to je hezká představa! Víš ale neboj se, kluky to bere taky! Až budeš mít děti a třeba že dceru, tak to pocítíš taky!" mrkla na něj.
"To snad ještě nehrozí! Takhle daleko jsme se ještě nedostali, teda nemyslím k dětem to ještě vážně ne ale víš co myslím. Ale máme to v plánu zítra.."
"V plánu? Vy to plánujete?" podivila se.
"No, ne že plánujeme ale prostě, má volný byt a tak jsme si řekli že si uděláme příjemný večer.."
"Aha.. a to znamená že se spolu vyspíte?"
"No to ne ale třeba.." pokrčil rameny.
Když se poté vrátili k nim domů, byl tam už i Sasukeho otec. A když si Sasuke odskočil oba rodičové začali mluvit k Sakuře.
"A to ti to nevadí? Vždyť ty by si se k Sasukemu hodila daleko víc! Ta holka je tak strašně falešná! Vůbec se mi to nelíbí!" mluvila Mikoto.
"Je to sice věc Sasukeho ale myslím si, že si nevybral dobře! Proč jste se nedali dohromady vy dva?! To bychom se s maminkou nebáli ale takhle! Nechceš to nějak udělat, víš aby se rozešli nebo tak.."
Sasuke už stál ve dveřích a jakmile do zaslechl, začal se smát.
"To říkáte tý pravý, ta nerozezná kluka od holky a ještě chtít tak nějaký kluka přebrat!" plácl se do čela.
"To nevíš Sasuke že jsou i jiné možnosti?" zazubila se Saky.
"A jaké?" přistoupil na její hru a hrál udiveného.
"Přeci nasadil té dívce brouka do hlavy nebo tak něco!" to už se smála.
"Tak to potom jo!"
"No nic, děkuju vám ale já už budu muset jít.
Nadruhý den se ale stalo něco co tyhle dva rozdělilo. Snad kvůli těm řečem jí začal Sasuke obviňovat.
"Jak si mohla? Myslel jsem že si děláš srandu! Víš co si? Mrcha prolhaná! Jsi tisickrát horší než kdokoliv jiný! Nenávidím tě! Už nikdy mi nechoď na oči, a nebo víš co? Přísahám že od teď o kluka nezavadíš, aspoň pocítíš jaké to je!" odplivl si.
"Sasuke?" nechápala.
"Co se stalo?"
"Nedělej že nevíš! Řekni mi aspoň co jsi jí nakukala?!"
"Ale komu?"
"Pořád si hraješ na blbou nebo si vážně tak pitomá? Ne tohle vážně nemá cenu!" otočil se a odešel. Až později se dozvěděla od Itachiho co se stalo.

End fl.

Z přemýšlení jí vytrhla tvrdá rána do břicha a hned po té druhá, než ale stačila otevřít oči, pachatel utíkal pryč.Přesto ale věděla kdo to způsobil. Vyplivla krev, která se jí do pusy dostala když se leknutím kousla do jazyku. Bohužel pro ní, červená tekutina smíšená se slinami dopadla na bílou látku pod ní.
Nikdo si toho nevšiml docela dlouho až poté.
"Sakuro? Proč je tu krev?" promluvil mužský hlas. Otevřela oči a spatřila černovlasého mladíka, kterému zřejmě hlas patřil.
"Já nevím, co bys řekl?" odsekla.
"Řekneš mi to?"
"Někdo mi daroval dvě rány do břicha a protože jsem to nečekala, kousla jsem se do jazyka, to je celý!"
"A kdo?"
"Kdybych to věděla neřekla bych někdo ale jméno toho dotyčného! Asi Karin, co já vím co jí zase popadlo?!"
Přistoupil k Sakuře blíž.
"Vážně vypadáš jak padlý anděl!" smál se a poté jí vyhrnul triko až pod prsa.
"Co to děláš?" vyjekla a chtěla se bránit ale zarazil jí.
"Jen se dívám jestli máš modřiny.." uklidnil jí a promačkal místo kde měla červený flek.
"Ss.." sykla.
"Klidně můžeš křičet!"
"Tolik to nebolí!" odfrkla si.
"Zatím ale ráno tam budeš mít pěknou podlitinu!" upozornil jí.
"Hmm.."
"Sakuro já.."
"Běž už! Někdo jde a ty už máš být úplně někde jinde!" pobídla ho a on se ani nebránil a odešel.
Modřiny jí boleli hrozně moc, ale přece to nepřizná!
Takhle vlastně proběhli všechna stanoviště, řekli jim kdo jsou a co je čeká, podle čeho soudí a že se ještě setkají (tahle hra bude mít dohru? -_-")
A nakonec Aneko, Sasori a Lucas rozhodli podle otázek, kdo půjde do pekla a kdo do nebe.
Poté se opět všichni, již v civilu, sešli v tábořišti a než se rozešli dostali jasnou informaci.
"Zítra u mě na pokoji mejdlooo a všichni jste zvaní!" vykřikl Tomi a poté už se všichni rozutekli, spát...

***POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ***


>> ZAHÁJENÍ

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Koizumi Michiyo Koizumi Michiyo | Web | 26. prosince 2009 v 0:20 | Reagovat

Jááááááááj to je překrásnýýýýýýýýýý!!!!!!!!!!!!! Těším se na pokráčko!!!!!!!! :-D

2 Kendy Kendy | Web | 26. prosince 2009 v 1:03 | Reagovat

úúúžasnýýý...prostě famoozní :) a už aby tu bylo pokrááčko

3 veronika veronika | 26. prosince 2009 v 9:45 | Reagovat

krásne

4 Nao-chan twé eSBénko n_n Nao-chan twé eSBénko n_n | Web | 26. prosince 2009 v 12:25 | Reagovat

úžásnýýýýýýýýýýýýýýýýýý :-) už se nemůžu dočkat až bude pokráčko!!! :-D

5 anonymka anonymka | 26. prosince 2009 v 17:11 | Reagovat

naadhera rychle pokracko :-D

6 saya14 saya14 | E-mail | 26. prosince 2009 v 21:32 | Reagovat

kraasa :)) rychloooo dalej =D

7 Kata Nakyama Kata Nakyama | Web | 27. prosince 2009 v 20:30 | Reagovat

u mě je třetí dílek :-D

8 Itachi Itachi | 30. prosince 2009 v 10:21 | Reagovat

to je nádhera,sem zvědavá jak se to vyvine s Peinem a Amandou.Rychle pokráčko :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama